;

Novinky

Imunoterapie u alergií na pyly stromů: které metody jsou aktuálně nejslibnější?

14. 9. 2021 | Aktuality

V současné době je na poli alergenové imunoterapie v popředí zájmu několik možných přístupů k léčbě alergií na pyly stromů. A některé z nich se zdají být velmi slibné.

Úvod

Pylová alergie je významný problém, který současně v rozvinutých zemích představuje velkou zdravotní zátěž. Zdá se, že její incidence v čase narůstá. Převažuje názor, že pro léčbu pylových alergií stále nemáme bezpečné, dostatečně efektivní a z hlediska užívání pohodlné léky, jež jsou zároveň specifické pro alergen.

Alergenová imunoterapie (AIT) je často předepisována u některých pylových alergií a je jedinou v tuto chvíli dostupnou potenciálně kurativní léčbou. V subkutánní (SCIT) či sublingvální (SLIT) formě podávání je zavedeným přístupem, nicméně obě jsou často provázeny špatnou adherencí a někdy také zhoršenou tolerancí.

Nové cesty imunoterapie – ve znamení intenzivního vývoje

V poslední době je v rámci vývoje zkoumáno několik možných přístupů, jež zahrnují různé cesty představení alergenu imunitnímu systému, různé složky adjuvancií a také alternativní cesty podání. Některé z těchto nových přístupů se zdají být slibné, některé z nich v I. či II. fázích studií vykazují bezpečnost.

Pokud jde o alergeny stromů, stojí za sezonní alergickou rýmou, polinózou a rinokonjunktivitidou a méně často mohou být spojeny i s bronchiálním astmatem. Z hlediska incidence a zátěže se zdají být nejvýznamnější alergeny břízy či japonského červeného cedru. Ty jsou také intenzivně zkoumány.

Nových, aktuálně zkoumaných přístupů je hned několik:

  1. Pylové extrakty a purifikované přírodní alergeny – Alergeny jsou v neupravené podobě užívané u konvenční SCIT či SLIT, nicméně mohou indukovat IgE zprostředkované akutní vedlejší účinky či T-buněčně mediované pozdní nežádoucí účinky. S cílem redukovat tyto nežádoucí příhody je snahou generovat hypoalergenní podoby alergenů (alergoidy), ve kterých je upravena struktura, u níž jsou epitopy spojené s IgE vyřazeny. Další možností je podávat v rámci AIT pouze hlavní část alergenu. Jinou cestou zlepšení účinnosti a bezpečnosti extraktů přirozených alergenů je spojení alergoidů a adjuvantu na bázi monofosforyl lipidu A (MPL), jež může pomoci indukovat Th1 imunitní odpověď. Jiný přístup vede ke kombinaci purifikovaných přirozených alergenů s Th+ adjuvanty typu oligomannose-coated liposomů (OML) či tzv. CpG obsahující oligodeoxynukleotid (ODN). Tyto přístupy, užívající nová adjuvancia a purifikované alergeny nebo T-buněčné epitopy, zatím nebyly u lidí vyzkoušeny.

  2. Rekombinantní hypoalergenní látky odvozené od alergenů a syntetické peptidy – Zdá se, že extrakty produkované různými výrobci mohou mít různé složení a mohou se lišit potencí individuálních alergenů. Extrakty, jimž chybí terapeuticky relevantní alergeny, pak snižují efekt AIT. Možným přístupem pak logicky může být produkce rekombinantních proteinů či syntetických peptidů, jež mají lepší konzistenci a zlepšenou reproducibilitu v průběhu výroby.

  3. DNA vakcíny – Jde o bakteriální plazmidové vektory exprimující gen antigenu pro in vivo podání a jsou jednou z nových strategií léčby alergie na pyly stromů. Zatím proběhlo několik preklinických studií.

  4. Alternativní cesty podání AIT – Orální podání AIT bylo původně vyvinuto pro potravinové alergeny. Na rozdíl od SCIT či SLIT může být orálně podáno relativně mnoho alergenů. S výhodou by mohly být využity buňky imunitního systému obsažené ve střevu a zvýšení možnosti dosažení imunotolerance. Nicméně původní studie s orálním podáním alergenů pylů stromů nebyly uspokojivé. Studie s upravenými alergeny pro orální podání dále probíhají.

  5. Intralymfatická imunoterapie (ILIT) – Zahrnuje přímé podání alergenu do lymfatické uzliny. Teoreticky má tento přístup výhody díky přímému podání alergenu do sekundárního lymfatického orgánu, což zvyšuje efektivitu antigenní prezentace. Dále může toto podání snížit expozici alergenu mastocytům a bazofilům a tím může být zajištěno snížení nežádoucích účinků. Na myších modelech šlo o efektivnější metodu ve srovnání se SCIT ohledně indukce IgG specifických pro alergen a T-buněčné odpovědi. U lidí byla ILIT testována například u alergenů trav.

  6. Epikutánní AIT (EPIT) – Tato metoda vyžaduje narušení kožního krytu, například lepicí páskou či abrazí. Případně může být EIPT podána cestou intaktního kožního krytu v podobě kožních náplastí (patch) obsahujících alergen. Nicméně EPIT pro alergeny stromů zatím nebyla testována.

Závěr

V rámci efektivního přístupu léčby alergií způsobených alergeny stromů chybí slibné biomarkery umožňující efektivněji posoudit účinek léčby. Nicméně v rámci nové generace léčby je zkoumáno několik velmi zajímavých metod, jež by mohly nejen umožnit výraznější efekt imunoterapie, ale také zlepšit bezpečnost a překonat dnešní možnosti SCIT či SLIT.

(eza)

Zdroj: Su Y., Romeu-Bonilla E., Heiland T. Next generation immunotherapy for tree pollen allergies. Human Vaccin Immunother 2017 Sep; 13 (10): 2402–2415. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5647991/.

Další novinky

Vyhledávání

Kvíz měsíce

Neděle 26.09.2021

Nové přístupy AIT na obzoru: Která metoda je ale stále nejpoužívanější?

reklama

Kalendář

Po
Út
St
Čt
So
Ne