Naše vzdělávací možnosti jsou v roce 2020 poznamenány potřebou protiepidemických opatření při pandemii onemocnění covid-19. Vzhledem k nástupu druhé vlny této epidemie v naší zemi se proto letošní, XXXVII. sjezd ČSAKI uskutečnil ve dnech 8.–9. 10. online formou.
Úvod
Na všem zlém se ale dá najít i něco pozitivního. V tomto případě je to možnost zhlédnout většinu kongresových prezentací z archivu akce i s odstupem času, v plném soustředění a třeba i opakovaně.
Letošní sjezd byl podle mého názoru více než v minulých letech zaměřen imunologickým směrem, a to na oblasti klinické i teoretické. Bylo to jistě dáno i místem sjezdu, které je sídlem odpovídajících výzkumných i klinických pracovišť. Mým osobním tipem jsou zejména dopolední sekce z 8. 10., pojednávající o pokrocích v poznání imunologie nádorů a v protinádorové imunoterapii.
Vzhledem k zaměření portálu AITERAPIE.CZse však budu soustředit na prezentace týkající se alergenové imunoterapie (AIT), resp. jejích východisek. Bohužel musím své pojednání dále zúžit na prezentace odborného programu, které byly přenášeny živě. Další prezentace k tématu (zejména z bloku „Alergeny, epidemiologie pylové senzibilizace“), na které nezbylo v online živém přenosu místo, budou pro registrované účastníky doplněny do archivu akce až později. Tématu se věnovala také firemní sympozia, jejichž zpracování je k dispozici v jiné části tohoto portálu ve formě videí.
Vybrané přednášky blíže
Problematice AIT sensu lato se věnoval už 8. 10. úvodní blok plenárních přednášek s názvem „Jak zlepšit diagnostiku a léčbu alergií?“. V úvodní přednášce „Imunoterapie a biologická léčba v alergologii“ prof. Panzner (FN Plzeň) podrobněji představil tři nové modality budoucí léčby alergických onemocnění. Šlo jednak o nové přístupy v biologické léčbě (blokáda alarminu TSLP v léčbě průduškového astmatu a blokáda lektinu Siglec-8, která se jeví perspektivní v léčbě kopřivky a atopické dermatitidy), jednak o zvláštní typ imunoterapie zaměřené na kauzální alergen spočívající v přímé aplikaci alergenspecifických „blokujících“ IgG protilátek. Autor vysvětlil teoretický podklad této léčby a přiblížil velmi slibné výsledky preparátu proti hlavnímu alergenu kočky (Fel d1, REGN 1908-1909), který u 50–60 % respondérů (a statisticky významně proti placebu) ovlivnil symptomové skóre (TNSS) i měřenou průchodnost nosu (PNIF) ještě 85 dnů po podání jedné dávky léku (Orengo J. M. et al., 2018).
V následné přednášce „Změny klimatu a pylová alergie u nás a ve světě“ doc. Rybníček (FN Brno) konstatoval, že za posledních přibližně 20 let nedošlo k signifikantním změnám v charakteru pylové sezóny v Evropě ani České republice. Výjimkou je tendence k prodlužování sezóny směrem k začátku roku. Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám se pak předjímá možné šíření pylové zátěže ambrozií směrem k severu. Stran ambrozie a ČR bylo konstatováno, že botanicky už byla prokázána na většině našeho území včetně Čech, ale velké a klinicky významné pylové koncentrace jsou zatím dány spíše šířením větrem z oblastí na jih a jihovýchod od naší země (nížiny Dolního Rakouska a Maďarska). Ohroženou oblastí je zatím zejména jižní Morava, ale přes moravské úvaly a Moravskou bránu i Ostravsko.
Pro indikaci AIT, resp. hodnocení její účinnosti, zazněl zajímavý poznatek monitoringu pylové informační služby (PIS) o střídání pylově silných a slabých roků alergenu břízy. Naopak meziroční situace stran pylů travin je vcelku stabilní a zátěž pylem pelyňku se zmenšuje (oproti polovině 90. let výrazně). Podnětem pro indikaci pylové AIT obecně může podle mne být prezentovaná studie dokládající korelaci vysokých koncentrací pylů břízy začátkem roku se sníženou imunitní odolností vůči virovým respiračním infekcím (Gillespie S. E. et al., 2020).
Určité podněty pro pojednávanou problematiku, resp. pro spolupráci s pneumology, mi dodala i poetická prezentace doc. Teřla (FN Plzeň) „Odkaz doktora Jekylla a pana Hyda v astmatologii dneška“. Prezentace byla zaměřena na průduškové astma (AB) a místo biologické léčby v jeho řešení. Jako alfu a omegu přístupu k AB pojednala požadavek na validní stanovení fenotypu. Upozornila na dva problémy: 1. na možnost zastření eozinofilie nejenom případnou kortikoterapií systémovou, ale i vysokými dávkami kortikosteroidů inhalačních, 2. na možnost alergické etiologie i při negativitě standardního vyšetření alergenů, např. ze strany běžně nevyšetřovaných druhů plísní.
V závěrečné přehledové prezentaci prof. Pružince (UN Bratislava) „Alergologie ve 21. století: Na počest prof. Špičáka“ byl připomenut nejen už zesnulý nestor našeho oboru, ale byla zmíněna i komponentová diagnostika (CRD) jako základ validní indikace AIT.
Z dopoledního bloku 9. 10. „Alergologická diagnostika a imunoterapie“ vyjímám prezentaci „AIT u méně častých alergenů – jsme již zcela bezmocní?“. Doc. Rybníček (FN Brno) v ní rozebral aktuálně tristní stav v dostupnosti diagnostických i terapeutických alergenů v ČR i Evropě, příčiny této neuspokojivé situace i výhledy do budoucnosti. V následné prezentaci MUDr. Bělohlávkové a MUDr. Fuchse (Immuno-flow, s. r. o., Praha) „Imunoterapie potravinové alergie – hazard, nebo reálná možnost?“ pak byl přiblížen aktuální stav v aplikaci potravinové AIT v celoevropském rozměru. Největší zkušenosti a nejlepší výsledky jsou zatím s orální potravinovou IT. V ČR a mnoha dalších zemích ale není aplikována vůbec nebo jen výjimečně nebo v rámci klinických studií. Hlavním důvodem je poměrně vysoké riziko i závažných nežádoucích reakcí. Jsou však i státy, kde je orální potravinová IT aplikována specialisty poměrně rutinně. Také současná doporučení EAACI podporují orální IT jako léčbu vhodnou pro děti od 4 do 5 let pro zvýšení prahových dávek při perzistující potravinové alergii na kravské mléko, arašídy a vejce. K diskusi dávají autoři možnost zařazení orální potravinové IT po zvážení individuálního cost benefitu do léčebného algoritmu u pacientů závažně reagujících i na nízké prahové dávky v našich podmínkách.
Závěrem
Těším se na zveřejnění dalších prezentací v archivu akce. Podle programu by mimo jiné mělo být prezentováno MUDr. Seberovou (Respiral, s. r. o., Plzeň) třetí vydání „Průvodce specifickou alergenovou imunoterapií“.
Zpracoval MUDr. Jiří Nevrlka, UPIRA, Brno
