Španělská metropole Valencie – město, kterému byla pro letošní rok udělena Evropskou komisí cena Zelené město Evropy za udržitelnou strategii rozvoje a za to, že se poučilo ze svých problematických historických událostí.
A nejen to, také místo letošního kongresu Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EEACI), který proběhl v duchu hesla „převratné změny v péči o pacienta díky síle datové vědy“. Stejně jako každoročně byla akce zaměřena na řadu oblastí alergologie a imunologie, nicméně zacílení na potravinové alergie, především na arašídy, bylo jednoznačné. Důvod je jasný, v řadě zemí v období posledních deseti let byl popsán dvoj- až trojnásobný nárůst počtu hospitalizací a návštěv emergency z důvodu reakcí na potraviny, a to především u dětských pacientů.
Kongres poskytl řadu příležitostí získat informace o tom, co je možno udělat pro zlepšení života pacientů trpících alergií na arašídy. Jednou z možností je alergenová imunoterapie, která má několik podob. V rozsáhlém přehledu dr. E. Kima, který se týkal epikutánní imunoterapie (EPIT) u alergie na arašídy, bylo mj. uvedeno: Od roku 2009 proběhla řada studií. Anafylaxe u tohoto typu léčby není běžně pozorována, ale je stále možná. Účinnost EPIT u dětí ve srovnání s placebem byla pozorována, byla podpořena i laboratorními změnami (IgG4, sIgE) typickými pro imunoterapii. Lepší výsledky EPIT byly pozorovány u mladších dětí a při delší době aplikace. Otázka „Kolik je dostatečně?“ stále zůstává u léčby arašídové alergie pomocí EPIT nezodpovězena.
Orální imunoterapii (OIT) bylo věnováno několik sdělení. V přednášce dr. Fiocchi zazněla informace o doporučení EAACI z roku 2018 na standardizaci OIT pro potravinové alergeny. U arašídů byl zaveden jako standard PDAH (powder defatted arachis hypogaea, testován na obsah Ara h1,2 ,6, má vždy konstantní a relevantní složení), který umožňuje u alergenové imunoterapie uniformní dávkovací protokoly při různých studiích, jednou z nich byla studie PALISADE (věk 4–17 let, 555 pacientů, 12 měsíců). Jejím primárním cílem bylo zjistit počet pacientů ve věku 4–17 let, kteří budou tolerovat minimálně 1000 µg PDAH a nebudou u nich pozorovány horší než mírné alergické projevy. Analýza vedlejších účinků a systémových alergických reakcí potvrdila bezpečnostní profil této studie. Léčba PDAH po 12 měsících zvýšila toleranci arašídů (300 µg PDAH tolerovalo 77 %, 600 µg 67 % a 1000 µg tolerovalo 50 % pacientů) a snížila tíži příznaků alergické reakce (u skupiny tolerující 1000 µg po 12 měsících OIT nebyly žádné gastrointestinální obtíže u 81,7 % na rozdíl od placeba (46,0 %), vyskytlo se 0,5 % těžkých gastrointestinálních reakcí na rozdíl od skupiny s placebem, kde bylo 3,2 % reakcí). Dále byla zmíněna studie TRIAL popisující trvalou neodpovídavost po OIT (146 pacientů, <3–12 let, trvání 134 týdnů): bylo konstatováno, že u těchto mladých pacientů lze u 21–29 % navodit remisi pomocí OIT. V řadě sdělení byly konstatovány i výsledky studie POSEIDON (148 pacientů, věk 1až 4 roky, trvání 12 měsíců), v níž bylo primárním cílem navození tolerance na 600 µg PDAH v jedné podané dávce s pouze mírnými alergickými projevy. Tuto dávku tolerovalo 73,5 % pacientů (ve skupině s podaným placebem jen 6,3 %). Pacienti léčení PDAH měli více vedlejších účinků léčby, avšak jen mírného nebo středního stupně.
Existují stoupající důkazy o tom, že střevní mikrobiota hraje hlavní roli v rozvoji potravinových alergií. Bylo sledováno cca 150 dětí ve věku do 30 měsíců, příčemž u dětí s potravinovou alergií byla nalezena rozvíjející se střevní dysbióza. Nebyly však nalezeny přesvědčivé důkazy o tom, že komerčně vyráběná probiotika i prebiotika jsou účinná v prevenci a léčbě potravinových alergií (R. Rachid). Dále byl uveden příklad studie, v níž byl sledován efekt orální alergenové imunoterapie (OIT) s arašídy obohacené o probiotikum Lactobacillus rhamnosus ve srovnání s OIT neobohacenou o probiotikum, odlišnost v účinnosti mezi těmito skupinami nebyla konstatována. Aktuálně běží studie, v níž je OIT obohacena o prebiotika. Autorka pokračovala informacemi o fekálních transplantacích využívaných v léčbě recidivujících klostridiových infekcí, o nutnosti speciálních opatření u dárců a o vyšetření transplantátu na peptidy arašídů i ořechů, které minimalizují riziko potravinové alergie u příjemců – ořechových alergiků. Následně byly popsán výzkum u 10 dospělých pacientů, kde byla sledována možnost zvýšit toleranci arašídů pomocí fekální transplantace podané v kapslích. Výsledky byly příznivé. Dále byl obdobný výzkum proveden s krátkodobým předléčením antibiotiky (před fekální transplantací), po němž i přes malý počet sledovaných byly výsledky ještě příznivější.
Řada sdělení se týkala problematiky adrenalinových autoinjektorů (AAI) využívaných při léčbě anafylaxe. V dokumentu Světové alergologické organizace (WAO) z roku 2021 je u alergie na arašídy popsáno, že neplánované návštěvy alergologa, návštěvy emergency, hospitalizace, použití AAI jsou zjevně vyšší u adolescentů než u osob v dospělém věku. Dále v průběhu kongresu zaznělo: Jen polovina pacientů dokáže využít svůj AAI do minuty. Ke druhé fázi anafylaxe dochází pouze u 4 % pacientů, z nichž aplikaci druhé dávky adrenalinu potřebuje jen 8 %. Byla připomenuta doporučená dávka adrenalinu 10 µg/kg hmotnosti pacienta, kterou je však někdy obtížné dodržet vzhledem k typům AAI, což vede k poddávkování léku. Obvykle pozorovaná rychlost nástupu anafylaktické reakce je u injekčně podaných léků již od 1. do 20. minuty po aplikaci, u hmyzích alergenů po štípnutí za 5 až 20 minut, u potravin od 10. minuty až do 3 hodin po požití, u léků podaných perorálně dochází k reakci za 10 min až do 3 hodin. U pacientů do 20 let věku dominují reakce na potravinové alergeny, po 40. roce věku převažují reakce na hmyzí jedy. Adrenalinové autoinjektory opatřené jehlou jsou na trhu řadu let, avšak existuje řada důvodů jejich nízkého využití: pacienti je s sebou nenosí, mají relativně krátkou exspiraci, ekonomické důvody, strach z jehly či nedostatečná jistota v jejich použití. Zlepšení této situace by se dalo očekávat od intranasálních přípravků s adrenalinem (dr. I. Eguiluz), ať už jde o nazální roztok ve spreji (dva výrobci v USA), nebo o práškovou formu (jeden mimoevropský výrobce). Ve sdělení dr. Chinthrajah (USA) bylo doporučeno vybavit pacienty AAI z těchto důvodů: idiopatická anafylaxe, anafylaxe z důvodu potravinové alergie či alergie na hmyzí jedy, alergické astma, probíhající AIT na environmentální alergie a na potravinovou alergii, aplikace biologik typu omalizumab, mepolizumab, dupilumab. Nejnověji je téma anafylaxe zpracováno v USA, a to v letošním roce (Golden DBK, et al.), EAACI aktualizovala svůj dokument týkající se anafyxe naposledy v roce 2021 (Muraro A, et al.).
O inovativním přístupu k léčbě alergie na arašídy pojednávalo sdělení dr. Croote. Jeho příspěvek z oblasti biotechnologií popisoval látku IGNX00, což je protilátka typu IgG4, která inhibuje arašídy vyvolanou aktivaci mastocytů. Letos na podzim by měla být zahájena první fáze studie s touto protilátkou v Austrálii. Předpokládá se, že efekt po aplikaci nastoupí v řádu dnů, intervaly aplikace lze očekávat v rozmezí 21–28 dnů.
Zdroj: eaaci.org
