Pylová alergie a riziko astmatu
Alergická rýma způsobená pyly břízovitých (bříza, olše, líska) patří v Evropě mezi nejčastější respirační alergie. Mnozí pacienti však netrpí jen sezónní rýmou – u části z nich dochází postupně k rozvoji astmatu. Konvenční symptomatická léčba (formou podání antihistaminik, kortikosteroidů či bronchodilatancií) sice přináší úlevu, ale neovlivňuje samotnou podstatu onemocnění ani jeho dlouhodobou progresi.
Jedinou kauzální metodou léčby zůstává alergenová imunoterapie (AIT). Ta dokáže nejen zmírnit projevy alergie, ale i zabránit rozvoji astmatu. V posledních letech se do popředí dostává sublingvální podání (SLIT), které pacienti užívají doma, a které prokazuje srovnatelnou účinnost se subkutánní formou.
Cíle a metodika studie
Nedávno publikovaná studie z reálné praxe z Německa sledovala účinnost dvou typů SLIT (směsi tří stromů – bříza/olše/líska a monokomponentního extraktu z břízy) oproti symptomatické léčbě.
Výzkumníci využili rozsáhlou databázi předpisů, která pokrývá přibližně 60 % receptů vydaných v německých lékárnách. Do analýzy byli zařazeni pacienti s alergickou rýmou a/nebo lehkým až středně těžkým astmatem, kteří absolvovali alespoň dvouletou kúru SLIT v období 2009–2013.
Sledováno bylo více než 800 pacientů léčených SLIT a téměř 45 000 kontrolních pacientů, kteří užívali pouze symptomatickou medikaci. Hodnocena byla:
- progrese alergické rýmy,
- progrese astmatu,
- nový vznik astmatu.
Jako ukazatel onemocnění sloužila potřeba předepsaných symptomatických léků (antihistaminika, kortikosteroidy, bronchodilatancia). Pacienti byli sledováni po dobu průměrně 4 roky po ukončení imunoterapie.
Výsledky: méně léků, méně astmatu
Významně vyšší procento pacientů léčených směsnou či monokomponentní SLIT již v dlouhodobém sledování nepotřebovalo úlevovou medikaci na rýmu. Celkově došlo ke snížení užívaní úlevové medikace o třetinu v porovnání se symptomaticky léčenými pacienty.Zásadní rozdíly byly zaznamenány i u pacientů s předléčeným astmatem. Po SLIT se více než polovina z nich obešla bez potřeby protiasmatických léků, zatímco v kontrolní skupině to byla jen třetina. Redukce medikace byla výraznější u směsi tří stromů (pokles o 46 %) než u monokomponentního extraktu (pokles o 32 %).
Prevence nového astmatu
Nejvýraznější rozdíl přinesla směs tří stromů u pacientů s čistou pylovou rýmou bez astmatu. Riziko rozvoje nového astmatu bylo výrazně sníženo ve srovnání s kontrolami. Tento preventivní efekt nebyl prokázán u samotného březového extraktu, kde se sice ukázal trend ke snížení rizika, ale statisticky významný rozdíl se nepotvrdil.
Proč směs tří stromů funguje lépe?
Pacienti v severní a střední Evropě jsou většinou polysenzitizovaní – kromě břízy reagují i na olši či lísku. Sezóny těchto stromů se navíc překrývají a prodlužují období potíží až na několik měsíců.
Směs tří stromů tak více odpovídá přirozené expozici alergenům, rozšiřuje repertoár epitopů a stimuluje imunitní systém komplexněji než izolovaný extrakt.
Klinický význam výsledků
Studie přináší silný důkaz, že SLIT není jen symptomatická léčba, ale skutečně mění průběh onemocnění. U pacientů se snížila potřeba medikace, astma postupovalo pomaleji a u části pacientů se jeho rozvoj dokonce podařilo odvrátit.
Z praktického hlediska lze doporučit:
- monokomponentní břízu pro pacienty jasně monosenzibilizované
- směs tří stromů pro polysenzibilizované, nebo tam, kde nejsou dostupné výsledky testů na lísku a olši.
Závěr
Reálná klinická praxe potvrzuje, že sublingvální imunoterapie se směsí břízy, olše a lísky poskytuje pacientům s pylovou rýmou i astmatem významné dlouhodobé benefity. Umožňuje redukci medikace, brzdí progresi onemocnění a chrání před rozvojem astmatu.
Tři stromy v jednom roztoku tak představují účinný a praktický nástroj, jak pacientům nabídnout nejen úlevu od příznaků, ale i skutečnou změnu v přirozeném průběhu alergického onemocnění.
Zdroj: Zielen S., et al. Long-term impact of a birch/alder/hazel or birch-only liquid sublingual immunotherapy on birch-family pollen respiratory allergy: A real-world study. Allergology International, 2025.
Foto: Pixabay.com
