Alergenová imunoterapie je obecně považována za bezpečnou, nicméně je spojena s rizikem systémových reakcí – včetně anafylaxe. Nová analýza dat z Evropského registru anafylaxe přináší dosud nejkomplexnější evropský pohled na anafylaxi vyvolanou AIT v reálné praxi. V letech 2007–2023 bylo do registru hlášeno 15 748 případů anafylaxe. Z nich 173 případů (1,1 %) bylo zapříčiněno alergenovou imunoterapii. To potvrzuje, že AIT-indukovaná anafylaxe je relativně vzácná komplikace. U pacientů mladších 18 let tvořila AIT 1,8 % všech anafylaktických případů, zatímco u dospělých pouze 0,7 %. Vyšší podíl u pediatrické populace může odrážet jednak vyšší expozici AIT v této skupině, jednak větší obezřetnost a frekvenci hlášení reakcí.
Věkově specifické rozdíly v klinickém obrazu
Jedním z nejzajímavějších zjištění je rozdílný symptomový profil mezi dětmi a dospělými. U dětí a adolescentů dominovaly respirační projevy (92 %) a kožně-slizniční příznaky (88 %). Naopak u dospělých byla výrazně častější kardiovaskulární (78 % vs. 40 %) a gastrointestinální symptomatika (42 % vs. 20 %).
Tyto rozdíly mají praktický význam: klinické rozpoznání anafylaxe u dospělých může být obtížnější, pokud dominuje hypotenze, synkopa či gastrointestinální obtíže bez výrazných respiračních příznaků. U dětí je naopak nutné myslet na rychle progredující bronchospasmus. Závažnější reakce byly častější u pediatrické populace (39 % vs. 27 % u dospělých), což podtrhuje nutnost zvýšené opatrnosti zejména u dětí s komorbidním astmatem.
SCIT versus SLIT: bezpečnostní profil
V analyzovaném souboru bylo 153 případů anafylaxe spojeno se subkutánní imunoterapií (SCIT) a pouze 8 se sublingvální imunoterapií (SLIT). Zatímco po SCIT byly hlášeny reakce všech stupňů závažnosti včetně fatálního případu, po SLIT nebyla zaznamenána žádná reakce stupně IV.
Přesto je důležité zdůraznit, že i u SLIT byly popsány reakce stupně III. Nízký počet případů může souviset s reálně nižším rizikem, ale také s možným nízkým poměrem hlášených případů – SLIT je často aplikována mimo zdravotnické zařízení. Data tak znovu potvrzují příznivější bezpečnostní profil SLIT, ale zároveň připomínají, že nulové riziko neexistuje.
Časový profil reakcí: problém pozdních anafylaxí
Většina reakcí nastala během prvních 30 minut po aplikaci, což odpovídá současným doporučením pro observační dobu. Nicméně 14 reakcí po SCIT se objevilo až po 60 minutách a některé dokonce po více než 120 minutách. Pozdní reakce byly pozorovány zejména po SCIT a častěji u dětí, přičemž část z nich byla stupně III. Významnou roli může hrát depotní efekt aluminiových adjuvans používaných v Evropě.
Z klinického hlediska to otevírá otázku, zda u vysoce rizikových pacientů – zejména dětí s astmatem – nezvažovat prodlouženou observaci nebo preskripci autoinjektoru adrenalinu.
Vliv podaného alergenu
Mezi alergeny dominovaly pylové extrakty (51 % případů), následované jedem hmyzu (29,6 %) a roztoči (19,3 %). Pyl byl také spojen s jediným fatálním případem. Zajímavé je, že reakce po HDM-AIT byly převážně hlášeny u pediatrické populace (86 % případů v této skupině), často v kontextu komorbidního astmatu.
Symptomový profil se lišil i podle alergenu: aeroalergeny (pyl, HDM) častěji vedly k respiračním symptomům, zatímco jed hmyzu byl více spojen s kardiovaskulární a gastrointestinální symptomatikou.
Alarmující zjištění: podužívání adrenalinu
Z hlediska akutní léčby je nejzávažnějším zjištěním podužívání adrenalinu. Přestože 96 % pacientů obdrželo akutní léčbu zdravotníkem, adrenalin byl aplikován pouze u 30 % reakcí stupně II a 50 % reakcí stupně III. Naopak kortikosteroidy a antihistaminika byly podány ve více než 80 % případů, přestože nejsou léčbou první volby. Tento rozpor mezi doporučeními a realitou je klinicky znepokojivý. U dětí byl adrenalin použit častěji než u dospělých, což může odrážet vyšší závažnost reakcí nebo větší opatrnost lékařů. Přesto zůstává prostor pro zlepšení edukace zdravotníků i standardizace postupů.
Co z toho plyne pro klinickou praxi?
Analýza registru potvrzuje, že AIT-indukovaná anafylaxe je vzácná a fatální průběh je výjimečný. SLIT má výrazně příznivější bezpečnostní profil než SCIT. Zároveň však data jasně ukazují, že symptomatologie vykazuje věkově specifické rozdíly. Dále bylo pozorováno vyšší riziko závažnějších reakcí u dětí a výskyt pozdních reakcí po SCIT. Z dat z Registru rovněž vyplývá nízká frekvence užívání adrenalinu.
Pro alergology to znamená nutnost individualizovaného přístupu: důsledné hodnocení kontroly astmatu před aplikací, zvážení prodloužené observace u rizikových pacientů, edukaci pacientů i rodičů o možnosti pozdních reakcí a bezvýhradné dodržování doporučení, že adrenalin je léčbou první volby.
Zdroj: Almaci, M. et al. Allergen immunotherapy-induced anaphylaxis: data from the European Anaphylaxis Registry. Annals of Allergy, Asthma & Immunology, 2025, 134.6: 724-730.
Zdroj obrázku ChatGPT
