Alergie na pyl břízy patří v severní a střední Evropě mezi nejvýznamnější příčiny sezonní alergické rýmy. Klinický význam přitom není omezen pouze na období kvetení samotné břízy. Vzhledem k rozsáhlé zkřížené reaktivitě mezi alergeny příbuzných stromů a na sebe navazujícím pylovým sezonám mohou obtíže přetrvávat několik měsíců. U velké části pacientů se navíc přidává pylově-potravinový syndrom, který může projevy alergie prodlužovat i mimo pylovou sezonu a významně ovlivňovat kvalitu života.
Bříza není jediným zdrojem: význam homologní skupiny
Bříza společně s olší, lískou, habrem, dubem, bukem a kaštanovníkem tvoří tzv. homologní skupinu břízy. Příčinou je vysoká strukturální podobnost hlavních alergenů těchto stromů a jejich výrazná IgE zkřížená reaktivita. Klíčovou roli zde hraje hlavní březový alergen Bet v 1, který patří do skupiny proteinů PR-10.
Právě podobnost alergenů jednotlivých druhů vysvětluje, proč pacient senzibilizovaný na břízu často reaguje také na pyl olše, lísky či dalších stromů z řádu Fagales. Inhibiční studie ukázaly, že kombinace rekombinantních alergenů Bet v 1 a Bet v 2 dokáže inhibovat 72–88 % vazby IgE na extrakty olše, habru, lísky a dubu. Dominantní postavení Bet v 1 má proto nejen diagnostický, ale také terapeutický význam.
Zkříženou reaktivitu je vhodné zohledňovat také při volbě alergenové imunoterapie. Klinické studie například ukázaly, že imunoterapie zaměřená na břízu může příznivě ovlivnit symptomy nejen v období jejího kvetení, ale také během širší stromové pylové sezony zahrnující olši a lísku.
Senzibilizace na břízu je v Evropě častá
Prevalence senzibilizace na pyl břízy se v evropské obecné populaci pohybuje přibližně mezi 8 a 16 %, mezi pacienty s pylovou alergií je však podstatně vyšší. V české studii zahrnující 826 pacientů senzibilizovaných alespoň na jeden pylový alergen byla senzibilizace na Bet v 1 prokázána u 54,2 % pacientů. V německém souboru pacientů s alergií na stromové pyly dosahovala senzibilizace na Bet v 1 dokonce 92 %.
Výskyt senzibilizace navíc podle dostupných dat v posledních desetiletích narůstá. Tento trend je spojován mimo jiné s rostoucí expozicí pylu, rozšiřováním břízy jako okrasné dřeviny a klimatickými změnami.
Pylová sezona může být výrazně delší, než se zdá
Klinické obtíže pacientů senzibilizovaných na břízu nelze jednoduše omezit na několik týdnů jejího kvetení. Lísky a olše začínají v některých oblastech uvolňovat pyl již v lednu, poté následuje bříza a následně další příbuzné druhy, například dub, buk nebo kaštanovník.
Díky vysoké zkřížené reaktivitě mezi těmito alergeny tak může být pacient vystaven klinicky relevantním alergenům po dobu dvou až tří měsíců v jedné oblasti. Při zohlednění geografických rozdílů v Evropě může období expozice stromovým pylům dosahovat až několika měsíců.
Do průběhu pylové sezony se stále významněji promítají také klimatické změny. Dlouhodobá data ze Švýcarska ukázala posun začátku březové pylové sezony přibližně o 15 dní směrem k dřívějšímu období. Podobný trend byl zaznamenán i v Londýně, Bruselu, Stockholmu a Vídni. Vyšší teploty jsou zároveň spojovány s rostoucími koncentracemi pylu.
Bet v 1 propojuje pylovou a potravinovou alergii
Jedním z nejvýznamnějších klinických důsledků senzibilizace na Bet v 1 je zkřížená reaktivita s homologními proteiny přítomnými v rostlinných potravinách. Přibližně 70 % pacientů s alergií na pyl břízy má hypersenzitivní reakce na některé druhy ovoce, zeleniny nebo ořechů. Nejčastěji se jedná například o jablka, lískové ořechy nebo mrkev.
U jablka je hlavním zkříženě reagujícím alergenem Mal d 1, u lískového ořechu Cor a 1, u mrkve Dau c 1 a například u sóji Gly m 4. Tyto proteiny jsou homologní s Bet v 1 a právě jejich strukturální podobnost stojí za vznikem tzv. pylově-potravinového syndromu.
V severní Evropě je například alergie na jablko bez současné alergie na břízu poměrně vzácná. Data podporují představu, že u většiny těchto pacientů funguje Bet v 1 jako primární senzibilizující alergen a reakce na potraviny vznikají až sekundárně v důsledku zkřížené reaktivity.
Hlavním klinickým projevem zůstává rinokonjunktivitida
Alergie na pyl břízy se nejčastěji manifestuje alergickou rýmou a konjunktivitidou. Pacienti udávají rinoreu, kýchání, nosní obstrukci, slzení a zarudnutí očí. V belgické populační studii mělo nosní symptomy více než 80 % pacientů senzibilizovaných na směs pylů břízy, lísky a olše. Intenzita symptomů navíc koreluje s koncentrací pylu v ovzduší, zejména během vrcholu pylové sezony.
Alergenová imunoterapie je účinná u respiračních projevů, efekt na PFS je méně jistý
Řada klinických studií potvrdila účinnost subkutánní i sublingvální alergenové imunoterapie u břízou indukované alergické rinokonjunktivitidy. Výsledky zároveň podporují význam Bet v 1 jako klíčového terapeutického cíle v rámci homologní skupiny stromových alergenů.
U pylově-potravinového syndromu jsou však výsledky podstatně méně přesvědčivé. Randomizované studie hodnotící březovou imunoterapii u reakcí na lískový ořech nebo sóju neprokázaly statisticky významné zlepšení při dvojitě zaslepené, placebem kontrolované potravinové provokaci. Novější standardizované přípravky mohou situaci změnit, podle autorů přehledu by však měl být vliv imunoterapie na PFS hodnocen jako samostatný ukazatel klinické účinnosti.
Bet v 1 zůstává ústředním alergenem březové alergie
Dostupná data ukazují, že alergii na břízu je vhodné chápat v širším kontextu celé homologní skupiny stromů. Bet v 1 představuje hlavní alergen, který vysvětluje jak rozsáhlou zkříženou reaktivitu mezi pyly příbuzných stromů, tak velkou část sekundárních reakcí na rostlinné potraviny.
Kombinace prodlužující se pylové sezony, změn klimatu, vysoké prevalence senzibilizace a častého výskytu pylově-potravinového syndromu činí z březové alergie významný klinický problém. Její skutečná zátěž proto často přesahuje několik týdnů jarní pylové sezony a může ovlivňovat pacienty po podstatnou část roku.
Zdroj: Biedermann T, Winther L, Till SJ, Panzner P, Knulst A, Valovirta E. Birch pollen allergy in Europe. Allergy. 2019;74:1237–1248. doi:10.1111/all.13758.
Zdroj obrázku: Pixabay.com
