Alergenová imunoterapie (AIT) představuje v současné době jedinou léčebnou možnost, která dokáže ovlivnit průběh alergie na pyly stromů. Přehledový článek publikovaný v roce 2026 v časopise Allergo Journal International shrnuje současné poznatky o významu molekulární diagnostiky, účinnosti subkutánní (SCIT) a zejména sublingvální imunoterapie (SLIT) u dospělých i dětí. Zvláštní pozornost věnuje výsledkům klinických studií a datům z reálné praxe, které naznačují příznivý vliv AIT na rozvoj a progresi alergického astmatu.
Alergie na pyly stromů: od sezonních obtíží k riziku astmatu
Alergie na pyly stromů, zejména z čeledi břízovitých (Betulaceae), představuje významnou příčinu sezonní alergické rinitidy a rinokonjunktivitidy. Postihuje značnou část evropské populace, a kromě negativního dopadu na kvalitu života je spojena také s rizikem rozvoje alergického astmatu. Zatímco symptomatická farmakoterapie účinně zmírňuje projevy onemocnění, AIT jako jediná dostupná chorobu modifikující léčba usiluje o navození dlouhodobé imunologické tolerance vůči příčinnému alergenu.
V klinické praxi se využívá subkutánní (SCIT) i sublingvální imunoterapie (SLIT), přičemž pro dosažení dlouhodobého účinku se obecně doporučuje alespoň tříletá léčba. Její úspěšnost závisí mimo jiné na správném výběru klinicky relevantních alergenů a dostatečné adherenci pacienta.
Jak AIT mění imunitní odpověď na pylové alergeny?
Alergická reakce na pyly stromů je typickým příkladem hypersenzitivity I. typu zprostředkované specifickými protilátkami IgE. Po kontaktu s alergenem dochází k aktivaci epitelových buněk a uvolňování alarminů, jako je thymický stromální lymfopoetin (TSLP), interleukin-25 (IL-25) a IL-33. Tyto mediátory podporují aktivaci dendritických buněk a vrozených lymfoidních buněk typu 2 (ILC2), čímž přispívají k rozvoji a udržování imunitní odpovědi typu Th2.
Th2 buňky jsou charakteristické tvorbou pro-zánětlivých cytokinů IL-4 a IL-13, jež stimulují tvorbu alergenově specifických IgE, zatímco další mediátory podporují aktivaci eozinofilů, bazofilů a žírných buněk. Opakovaná expozice alergenu následně vyvolává degranulaci efektorových buněk a rozvoj klinických příznaků.
AIT postupně mění tuto imunitní odpověď. Vedle časné desenzibilizace žírných buněk a bazofilů dochází k indukci regulačních T-lymfocytů (Treg a Tr1), zvýšení produkce protizánětlivého cytokinu IL-10 a tvorbě blokujících protilátek IgG4. Ty omezují IgE-dependentní aktivaci imunitních buněk. Zásadním mechanismem dlouhodobé tolerance však zůstává především regulační přestavba T-buněčné odpovědi.
Bet v 1 není jediným relevantním alergenem: proč záleží na molekulární diagnostice?
Hlavním alergenem pylu břízy je Bet v 1, který patří do skupiny proteinů PR-10. Strukturálně příbuzné alergeny se nacházejí také v pylu olše (Aln g 1), lísky (Cor a 1), habru (Car b 1), buku (Fag s 1), kaštanovníku (Cas s 1) a dubu (Que a 1).
Přestože Aln g 1 vykazuje s Bet v 1 přibližně 81 % a Cor a 1 přibližně 73 % sekvenční homologii, novější studie ukazují, že strukturální podobnost nemusí odpovídat funkční zkřížené reaktivitě.
U Aln g 1 byly identifikovány odlišné dominantní T-buněčné epitopy a prokázána schopnost stimulovat expresi epitelových alarminů TSLP a IL-33. Pyl olše tak může představovat samostatný zdroj primární senzibilizace, nikoli pouze zkříženě reagující alergen břízy.
Tyto poznatky zdůrazňují význam komponentové diagnostiky (CRD) pro rozlišení primární senzibilizace od zkřížené reaktivity. Přesná identifikace klinicky relevantních alergenů je důležitým předpokladem správného výběru přípravku pro AIT.
SLIT u dospělých: účinnost potvrzená klinickými studiemi
Účinnost SLIT při alergii na pyly stromů byla prokázána v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích jak u přípravků v tekuté, tak tabletové formě.
Ve studiích u dospělých pacientů s alergickou rinokonjunktivitidou bylo oproti placebu zaznamenáno přibližně 23–40% relativní snížení kombinovaného skóre symptomů a spotřeby medikace. U některých přípravků byla prokázána účinnost během jedné pylové sezony, u jiných přetrvával klinický přínos během dvou po sobě následujících sezon.
Zásadní rozšíření důkazů v posledních letech přinesly rozsáhlé retrospektivní studie založené na datech z reálné klinické praxe (real-world evidence, RWE). Ty umožňují hodnotit nejen kontrolu alergické rinitidy, ale také dlouhodobé ovlivnění astmatu a potřeby farmakoterapie.
Jedním z nejvýznamnějších nových zdrojů důkazů o dlouhodobém účinku SLIT je francouzská retrospektivní kohortové studie EfficAPSI, která analyzovala údaje 445 574 pacientů s alergickou rinitidou. Z celkového počtu 112 492 pacientů léčených tekutou formou SLIT standardizovanou v jednotkách IR dostávalo 2 840 pacientů SLIT s alergenem pylu břízy. U pacientů léčených břízovou SLIT bylo zjištěno 33% relativní snížení rizika nově vzniklého astmatu (HR 0,67; 95 % CI 0,63–0,72) a 41% snížení rizika jeho progrese u pacientů s již přítomným astmatem (HR 0,59; 95 % CI 0,56–0,64). Analýza rovněž ukázala nižší potřebu eskalace antiastmatické léčby a následné hodnocení kohorty doložilo snížení spotřeby symptomatické medikace. Výsledky podporují předpoklad chorobu modifikujícího účinku AIT, vzhledem k observačnímu charakteru studie však neprokazují příčinnou souvislost.
Další retrospektivní analýza německé preskripční databáze porovnávala 804 pacientů léčených SLIT s 44 835 pacienty užívajícími pouze symptomatickou léčbu. Z pacientů léčených AIT dostávalo 493 kombinovaný extrakt břízy, olše a lísky a 311 extrakt samotné břízy. Sledování trvalo až šest let po ukončení imunoterapie.
Kombinovaná SLIT byla spojena s příznivějším průběhem alergické rinitidy, nižším rizikem progrese astmatu a statisticky významně nižším rizikem nově vzniklého astmatu vyžadujícího farmakoterapii (OR 0,592; 95 % CI 0,408–0,860). U samotné břízové SLIT byl rovněž zaznamenán příznivý vliv na potřebu medikace, avšak snížení rizika nově vzniklého astmatu nedosáhlo statistické významnosti.
Autoři práce poukazují na možné výhody širšího alergenového pokrytí kombinovaným extraktem. Tyto observační výsledky však samy o sobě neprokazují jeho superioritu vůči samotné břízové SLIT.
SLIT u dětí a dospívajících: nové studie fáze III přinášejí přesvědčivé výsledky
Významným přínosem posledních let jsou nové klinické studie hodnotící SLIT při alergii na pyly stromů v pediatrické populaci.
V randomizované studii fáze III zahrnující 952 dětí a dospívajících ve věku 5–17 let vedla roční léčba sublingvální tabletou k 21,9% snížení kombinovaného skóre symptomů a medikace (TCS) oproti placebu. Léčba byla dobře tolerována a nežádoucí účinky byly převážně lokální v dutině ústní. Závažné systémové nežádoucí účinky nebyly pozorovány.
Další studie fáze III hodnotila tekutou břízovou SLIT v dávce 300 IR u 553 dětí a dospívajících ve věku 5–17 let během dvouletého období. Podle prvních zveřejněných výsledků bylo dosaženo významného snížení TCS oproti placebu 41 % (p < 0,0001), již během první pylové sezony, přičemž účinnost přetrvávala nebo se dále zvyšovala během sezony druhé.
Příznivý bezpečnostní profil tekuté SLIT podporují také dřívější studie s ultrarychlou titrací dávky. Možnost individuálního přizpůsobení dávkování podle tolerance pacienta může přispívat k lepší snášenlivosti léčby a dlouhodobé adherenci.
Budoucnost AIT: rekombinantní alergeny, nové adjuvanty a intralymfatická imunoterapie
Výzkum nových forem AIT se zaměřuje především na zvýšení účinnosti, bezpečnosti a zkrácení léčebných režimů.
Jedním z perspektivních směrů jsou molekulárně definované alergeny. Rekombinantní Bet v 1 byl již hodnocen v klinických studiích SCIT i SLIT a prokázal schopnost snižovat nosní a oční symptomy i spotřebu medikace. Vyvíjeny byly rovněž hypoalergenní varianty Bet v 1 se sníženou vazbou IgE, které si zachovávají schopnost indukovat blokující protilátky IgG.
Další možnost představuje peptidová imunoterapie. Ve studii fáze II vedlo krátké předsezonní podávání překrývajících se peptidů odvozených od Bet v 1 ke klinickému zlepšení alergických symptomů. Přes slibné výsledky se však řada těchto přístupů dosud neposunula do pozdních fází klinického vývoje.
Pozornost je věnována také novým adjuvans. Konjugace alergoidů s mannanem má podpořit jejich vychytávání dendritickými buňkami a zlepšit imunomodulační účinek. První randomizované studie s mannanem konjugovanými břízovými alergoidy prokázaly významné zlepšení symptomového a medikačního skóre i při relativně krátkém léčebném režimu.
Dalším zkoumaným adjuvans je monofosforyl lipid A (MPLA), který již nachází využití v AIT s pylovými alergeny trav. V případě pylů stromů byly dokončeny studie fáze II, avšak potřebná registrační studie fáze III zatím nebyla provedena.
Alternativní cestou podání je intralymfatická imunoterapie (ILIT), při níž se alergen aplikuje přímo do lymfatické uzliny pod ultrazvukovou kontrolou. Klinické studie prokázaly imunologické účinky a naznačily klinickou účinnost při výrazně nižším počtu aplikací. Metoda však zatím není schválena pro rutinní klinické použití a otázkou zůstává také její přijatelnost pro pacienty.
Závěr: přesnější diagnostika a širší spektrum alergenů mohou posunout účinnost AIT
Nové klinické studie a data z reálné praxe rozšiřují důkazy o účinnosti a bezpečnosti AIT při alergii na pyly stromů. Zatímco randomizované studie potvrzují zmírnění symptomů a snížení spotřeby medikace u dospělých i dětí, observační analýzy naznačují také příznivý vliv na vznik a progresi alergického astmatu.
Významnou roli bude do budoucna hrát komponentová diagnostika, která umožňuje přesněji identifikovat klinicky relevantní senzibilizaci a optimalizovat výběr terapeutického extraktu. Právě propojení molekulární diagnostiky, individualizace léčby a dlouhodobé adherence může být klíčem k dalšímu zlepšení výsledků AIT.
Přestože nové technologie a alternativní způsoby aplikace představují zajímavé perspektivy, standardem klinické praxe nadále zůstává imunoterapie zavedenými alergenovými extrakty s doloženou účinností a bezpečností.
Zdrojový článek
Klimek F, Bärhold F, Rott C, et al. Allergen immunotherapy for tree pollen allergy. Allergo J Int. 2026;35:139–147. doi: 10.1007/s40629-026-00376-w.
Obrázek: https://pixabay.com
