Alergie na jed blanokřídlého hmyzu představuje po potravinové alergii druhou nejčastější příčinu anafylaxe u dětí. U neléčených dětských pacientů s anamnézou středně těžké až těžké systémové reakce dosahuje riziko opakované systémové reakce po dalším bodnutí přibližně 30 %. Alergenová imunoterapie hmyzím jedem (VIT) představuje jedinou kauzální léčbu, která dokáže toto riziko významně snížit. Přesto jsou údaje o její dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti v pediatrické populaci stále omezené. Nová italská observační studie publikovaná v časopise Pediatric Allergy and Immunology přináší povzbudivé výsledky z reálné klinické praxe.
Retrospektivní monocentrická studie zahrnovala 40 dětí a dospívajících, kteří v letech 1999–2023 zahájili VIT ve specializovaném alergologickém centru ve Veroně. Většina pacientů (67,5 %) prodělala před zahájením léčby závažnou systémovou reakci stupně III–IV podle Muellerovy klasifikace. Celkem 27 pacientů (67,5 %) absolvovalo alespoň pětiletou VIT, osm pacientů (20 %) bylo léčeno po dobu 3–4 let a pět pacientů ukončilo léčbu před dosažením tří let. Všichni pacienti podstoupili subkutánní VIT sedmitýdenním cluster protokolem s postupným navyšováním dávky až na udržovací dávku 100 µg jedu. Ta byla v prvním roce podávána každé čtyři týdny, následně se intervaly mezi aplikacemi postupně prodlužovaly. Cílové dávky dosáhli všichni pacienti.
Léčba vykazovala příznivý bezpečnostní profil. Nežádoucí reakce se vyskytly u 11 pacientů (27,5 %), výhradně během úvodní fáze imunoterapie. Převažovaly lokální reakce, systémové projevy byly pouze mírné. Nebyla zaznamenána žádná závažná systémová reakce a žádný pacient nevyžadoval podání adrenalinu ani premedikaci omalizumabem. Kvůli nežádoucím účinkům nebyla léčba u žádného pacienta ukončena.
Účinnost VIT potvrdily výsledky sledování po opakovaném bodnutí hmyzem. Během léčby bylo znovu bodnuto 24 z 35 pacientů (68,6 %), kteří absolvovali alespoň tři roky VIT. Pouze u tří se objevila mírná systémová reakce stupně I podle Muellera, bez nutnosti terapeutického podání adrenalinu. Po ukončení alespoň pětileté imunoterapie bylo opakovaně bodnuto devět z 27 pacientů (33,3 %), přičemž u žádného nedošlo k alergické reakci.
Klinická účinnost byla doprovázena také příznivými imunologickými změnami. Po dokončení léčby došlo ke statisticky významnému poklesu hladin specifických IgE proti jedu příslušného hmyzu (p = 0,004). Medián hodnot specifických IgE se snížil z 15,4 na 1,73 kUA/l. Pokles byl pozorován u pacientů léčených jedem včely medonosné (Apis mellifera), vos (Vespula spp.) i vosíků (Polistes dominula).
Studie tak podporuje vysokou účinnost a dobrou snášenlivost VIT v pediatrické populaci, včetně přetrvávající ochrany po ukončení léčby. Výsledky je však nutné interpretovat s ohledem na retrospektivní charakter studie a malý počet pacientů, zejména těch s opakovaným bodnutím po dokončení VIT. K přesnějšímu posouzení dlouhodobé ochrany jsou zapotřebí rozsáhlejší prospektivní studie.Zdroj: Gueli V, Norelli F, Taus F, et al. Venom immunotherapy in children and adolescents: Efficacy and safety in an Italian tertiary allergy center. Pediatr Allergy Immunol. 2026;37.
Zdroj obrázku: pixabay.com
