Alergenová imunoterapie a očkování proti covidu: Jak dobře to jde dohromady? – část II

31. ledna 2023 | Novinky

Očkování proti infekčním nemocem je u alergiků podstupujících alergenovou imunoterapii (AIT) složitější než u nealergických osob. Proto byla provedena dotazníková studie mezi odborníky z mnoha nejen evropských států. Otázky se týkaly vztahu očkování (včetně vakcinace proti onemocnění covid-19) a AIT.

Úvod

Téma očkování a AIT jsme otevřeli v tomto článku. Víme, že covidová pandemie otevřela dvě hlavní otázky: 1. podoba managementu AIT během covidové éry a 2. téma alergií na nové vakcíny proti onemocnění vyvolanému virem SARS-CoV-2.

Mimo jiné bylo publikováno varování týkající se možných závažných alergických reakcí na mRNA i non-mRNA vakcíny proti viru SARS-CoV-2.

Při alergických reakcích na mRNA vakcíny byly za alergeny označeny polyetylenglykol 2000 a tomethamin, u DNA vakcín to byl polysorbát 80. K nežádoucím účinkům vakcín s adenovirovým vektorem patří ojedinělé případy tromboembolizmu. Mechanizmus je multifaktoriální, včetně přítomnosti non-IgE protilátek proti destičkovému faktoru 4, indukovaných některými vakcínami. K závažným nežádoucím reakcím po anticovidových vakcínách patří také občasné případy myokarditidy. Patogenetický mechanizmus zde zatím určen nebyl.

AIT v éře pandemie covidu-19

Co se týče zahájení a pokračování v AIT, podle retrospektivní studie Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) bylo v éře covidu-19 zahájení AIT oddáleno u 60 % pacientů a v udržovací léčbě pokračovalo pouze 75 % osob. U dětí na udržovací dávce AIT bylo přitom prokázalo, že měly mírnější průběh chřipky než děti v iniciální fázi alergenové imunoterapie. Živá oslabená vakcína proti chřipce byla bezpečná a dobře tolerovaná u dětí se středně těžkým a těžkým astmatem.

AIT a vakcinace – dotazníková studie

Vztah AIT a antiinfekční vakcinace však dosud uspokojivě prostudován nebyl a naléhavost této problematiky vyvstala do popředí právě v pandemickém období covidu. Proto byla provedena následující mezinárodní dotazníková studie.

Design a výsledky studie

Odpovídalo celkem 56 odborníků: 36 alergologů, 9 pediatrů, 9 otorinolaryngologů a 2 pneumologové. Lékaři byli z Itálie, Německa, Portugalska, Španělska, Albánie, Jižní Koreje, Rakouska, Belgie, Mexika a Velké Británie. Téměř všichni (95 %) měli zkušenosti s pacienty na AIT a současným očkováním proti infekcím.

Pouze 5 % dotázaných se domnívalo, že vakcíny negativně ovlivňují AIT, více než 58 % během vakcinace nezměnilo schéma AIT a 77 % AIT kvůli vakcinaci neodložilo a nepozorovalo žádné negativní reakce. 98 % respondentů nepozorovalo žádnou nežádoucí reakci na AIT během vakcinace a 87 % nezaznamenalo nežádoucí reakce na vakcíny během AIT. Pokud se nějaké vedlejší účinky vyskytly, byly pouze mírné a lokální. 57 % respondentů se domnívalo, že každá z forem AIT – subkutánní (SCIT) i sublingvální (SLIT) – vyžaduje odlišný přístup.

U vakcín proti viru SARS-CoV-2 se 70 % odborníků domnívalo, že jsou obdobné jako jiné vakcíny, a 84 % doporučovalo stejný postup jako u jiných očkování.

75 % respondentů uvedlo, že preferuje produkty s doloženou bezpečností.

Závěr

V každém případě je nutné věnovat zvýšenou pozornost současné aplikaci AIT a vakcín zejména v době pandemie, i když se zatím zdá, že nežádoucí interference AIT a očkovacích látek je vzácná. Při volbě AIT je pak důležité brát v úvahu doloženou bezpečnost konkrétního výrobku.

Zdroj: Masieri S. et al. Allergen Immunotherapy management during vaccinations: An international survey. The World Allergy Organization journal vol. 14, 11 (2021): 100601. DOI: 10.1016/j.waojou.2021.100601. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8575483/.

Foto: Pexels.com

Autorem článku je:
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze postupně zastávala na několika odborných pracovištích pozice od sekundární lékařky přes vedoucí oddělení a odbornou asistentku až po primariát dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Má atestaci v oboru pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulóza a respirační nemoci a dětská pneumologie. V roce 2001 úspěšně obhájila kandidátskou dizertační práci s názvem Ontogenetický vývoj slizniční imunity a její vztah k některým imunopatologickým stavům. Absolvovala řadu odborných stáží u nás i v zahraničí; pravidelně publikuje v domácích i zahraničních časopisech, je autorkou a spoluautorkou několika monografií, mnoho let učila a přednášela na 2. a 1. LF a PřF UK v Praze, aktuálně přednáší pro IPVZ a na domácích i zahraničních odborných konferencích. Specializuje se na alergologii a klinickou imunologii a respirační onemocnění především u dětí. V současnosti pracuje v ambulanci v Praze 13 a Praze 8.

Reklama

Newsletter

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky