V nedávné minulosti bylo publikováno několik v Evropě realizovaných studií zabývajících se příznivým vlivem AIT na spotřebu symptomatické medikace a na kvalitu života pacientů. V obdobném duchu vyzněly i informace ve sdělení prof. Panznera „AIT pohledem důkazů z reálné praxe“. Byly zmíněny výstupy z analýzy záznamů zdravotních pojišťoven ČR (poskytnuto Kanceláří zdravotního pojištění) od ledna 2017 do současnosti. U pacientů s alergickou rýmou a pacientů s alergickou rýmou a bronchiálním astmatem byl primárně hodnocen vliv AIT na snížení množství symptomatické léčby, dále vliv AIT na počet hospitalizací pro astma, na počet ambulantních návštěv lékařů, vliv délky AIT a adherence k AIT na výše uvedené parametry a vliv věku při zahájení AIT. Hodnoceno bylo 6461 pacientů mj. s alergií na roztoče, pyl břízy a trav. Byla sledována spotřeba různých léků (perorální antihistaminika, nazální kortikoidy, jiná nazální antialergika, inhalační kortikoidy, fixní kombinace ICS/LABA, ICS/LABA+ anticholinergikum, antileukotrieny, antibiotika), a to jak ve skupině pacientů neléčených AIT, tak ve skupině pacientů léčených AIT. U většiny parametrů došlo k poklesu spotřeby medikace u pacientů léčených AIT. Dále byl u této skupiny pacientů konstatován výrazný pokles počtu ambulantních návštěv lékaře. V této fázi hodnocení lze konstatovat, že výsledky získané v Česku odpovídají výsledkům robustních studií z jiných zemí Evropy.
V příspěvku Dr. Račanského byla připomenuta nutnost adherence k léčbě AIT. Zmínil, že k nejčastějšímu ukončení AIT dochází v prvním roce léčby. Jako nejčastěji používaný ukazatel adherence k léčbě AIT je využíváno sledování počtu předepsaných balení AIT, dodržování pravidelných kontrol u lékaře a dotazníková šetření. Jako nejběžnější důvody k předčasnému ukončení terapie bývají uváděny např. nepřesvědčivý účinek, nenaplněná očekávání, nežádoucí účinky v úvodu léčby, nepohodlí spojené s pravidelným podáváním AIT, případně cena preparátu. Významný vliv na adherenci má i správně zvolený alergen v AIT, adekvátní léková forma a vhodné dávkovací schéma či dostupnost preparátu. Za nedílnou součást léčby je považována edukace pacienta a vhodně nastavený systém kontrolních návštěv. V závěru sdělení zaznělo, že léčbu AIT je třeba učinit snadnou k pochopení, je však třeba pacienta ujistit, že je důležitá.
Ve sdělení prof. Diamant byl představen vliv AIT na prevenci, modifikaci a remisi alergického fenotypu astmatu. V úvodu bylo konstatováno, že u astmatiků je souběh preexistující alergie a RS virové infekce závažným problémem (RSV spouští jak zánětlivou kaskádu, tak zánět T2 typu, navíc u alergiků existuje synergie s virovými infekty kvůli narušené imunitě, a to zvláště tam, kde astma není pod kontrolou). Následně byly uvedeny závěry několika publikací různých autorů.
AIT pomáhá obnovit narušenou protivirovou obranyschopnost a indukuje toleranci odklonem od T2-alergenem indukované odpovědi. Současně AIT pomáhá jak kontrolovat, tak léčit klinické manifestace, navíc má vlastnosti preventivní – zastaví alergický pochod a funguje preventivně na budoucí senzibilizace (Pfaar, 2023).
Bylo uvedeno i zjištění, že správné načasování AIT má preventivní účinek na bronchiální astma, a to zvláště u dětí s pylovou alergií (Gradman, 2020).
V několika studiích byl popsán ochranný vliv AIT před virovými infekcemi (Virchow, 2016, Woehlk, 2022, 2023).
Dále bylo uvedeno, že ve srovnání s kontrolami u skupiny astmatiků léčených AIT bylo možno o stupeň snížit léčbu astmatu a tato skupina vykazovala signifikantně méně těžké exacerbace astmatu, stejně jako u nich bylo pozorováno méně infektů dýchacích cest a hospitalizací (Fritzching, 2022).
Komplexnost problematiky alergií na roztoče byla obsahem sdělení dr. Krčmové. Byly jednak popsány alergeny jednotlivých roztočů, dále i hlavní nonIgE alergenní aktivity roztočů domácího prachu. Bylo konstatováno, že HDM senzibilizace má významnější souvislost s rozvojem alergické rýmy a astmatu než pylová senzibilizace. Dále bylo v této souvislosti uvedeno, že HDM senzibilizace v raném dětství je spojena se zhoršenou funkcí plic ve školním věku (studie COAST a PARIS). Byla zmíněna i studie, v jejímž závěru bylo konstatováno, že alergeny HDM přispívají k rozvoji potravinové alergie tím, že indukují lokální zánět ve střevě a zvyšují epiteliální permeabilitu ve střevě (Lin, 2022). Ve vazbě na tuto informaci nemůže být překvapením závěr jiné studie, která uvádí, že časná orální expozice alergenům HDM cestou mateřského mléka je potenciálním rizikovým faktorem pro senzibilizaci alergeny a respirační alergie u dětí. Tato data hrají roli v debatě o protektivním významu kojení na rozvoj alergií (Baïz, 2017). Výsledky precizní medicíny umožnily popsat u astmatu krom HDM-alergického astmatu též nový fenotyp „lokálního alergického astmatu“ a dále i nealergické astma s HDM senzibilizací (Eguiluz-Gracia, 2020). Dále byla připomenuta reakce typu „pancake syndrome / oral mite anaphylaxis“: jedná se o těžkou alergickou reakci způsobenou ingescí roztočů, která nastupuje krátce po požití pšeničné mouky kontaminované roztoči, nejčastěji v podobě palačinek/lívanců. U pacientů s pancake syndrome byla pozorována vysoká prevalence kožní hypersenzitivity (urtika a angioedém) na aspirin a NSAID. Jako profylaxe u pacientů s „pancake syndromem“ je doporučeno uchovávat mouku v těsně uzavřených kontejnerech či ve sklenicích v lednici.
I sdělení dr. Fuchse bylo věnováno převážně problematice roztočů domácího prachu. Byly zmíněny souhrnné údaje z 68 studií, týkajících se 772 142 dětí (Ding, 2024), a bylo konstatováno, že kojení déle než šest měsíců se ukazuje jako efektivní preventivní nástroj proti alergické rýmě (OR 0,88), avšak potenciálně zvyšuje riziko potravinové alergie u dětí (OR 1,69). Dále bylo uvedeno, že respirační alergeny roztočů domácího prachu byly nalezeny v trávicím traktu dospělých i v mateřském mléce. Tyto alergeny, jakožto významná adjuvans zánětu T2 typu, zvyšují střevní permeabilitu a podněcují alergickou imunitní odpověď na potravinové alergeny (Verhasselt, 2024). Za velmi významnou informaci z této přednášky lze považovat konstatování, že koncentrace Der p1 v mateřském mléce není závislá na obsahu Der p1 v domácím prachu, ale na orálním příjmu roztočů matkou (Macchiaverni, 2022).
Zkratky:
AIT – alergenová imunoterapie
HDM –roztoči domácího prachu (house dust mites)
ICS/LABA – inhalační kortikoid / β2-agonista s dlouhodobým účinkem (inhaled corticosteroid / long-acting β2-agonist)
NSAID – nesteroidní antiflogistika (non-steroidal antiinflammatory drugs)
OR – míra pravděpodobnosti (odds ratio)
Foto: Pixabay.com
