Ve dnech 18.–20. září 2025 se ve slovenských Gbeľanech uskutečnilo XV. Fórum alergenové imunoterapie. Setkání alergologů a imunologů nabídlo pohled na personalizaci léčby, specifika u dětských pacientů i praktické zkušenosti s moderními sublingválními přípravky.
Jak „ušít“ imunoterapii na míru
MUDr. Veronika Spurná zdůraznila, že alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou metodou, která dokáže měnit přirozený průběh alergických onemocnění – ovšem jen tehdy, pokud pacient vydrží léčbu užívat dostatečně dlouho (3–5 let).
Největší překážkou je nedostatečná adherence: část pacientů léčbu nedokončí, přestože závažné nežádoucí účinky jsou vzácné. Úspěch proto závisí na kvalitním vztahu lékař–pacient, dostupnosti a ceně léků i na otevřené komunikaci o očekáváních. Data z praxe ukázala adherenci kolem 81 % u SCIT a 77 % u SLIT. „Léčba je účinná pouze tehdy, pokud je správně zvolena a pacient ji skutečně užívá,“ shrnula Spurná.
Imunoterapie u dětí: prevence i výzvy
MUDr. Zuzana Abaffyová se věnovala preventivním aspektům AIT v pediatrii. Popsala tři úrovně:
- Primární prevence (u rizikových novorozenců) – zatím neprokázala jednoznačný efekt, ale je bezpečná.
- Sekundární prevence (u senzibilizovaných dětí bez příznaků) – může mít imunomodulační účinky, ale neprokazuje spolehlivou ochranu před novými alergiemi.
- Terciární prevence (u dětí s již přítomnou alergií) – nejlépe doložená, zejména u pylů trav a stromů, kde AIT dokáže zpomalit přechod alergické rinitidy v astma.
Zdůraznila, že minimální délka terapie je tři roky a že u dětí je třeba pečlivě zvažovat indikace i kontraindikace. Důkazy u roztočů zatím nejsou dostatečné.
Zkušenosti se SLIT tabletou s obsahem pylů pěti trav
MUDr. Mária Schvalbová představila zkušenosti se sublingvální imunoterapií 300 IR tabletou s obsahem pylů pěti trav.
Klinické studie prokázaly snížení příznaků a potřeby symptomatické léčby – zejména při dodržení celé 3leté léčby. Ve vlastní ambulanci zaznamenala po ukončení terapie u pacientů bezpříznakové období trvající 7–12 let. Nežádoucí účinky byly mírné a lokální, nejčastěji v prvním týdnu léčby. „Dodržení doporučeného trvání terapie je klíčem k dlouhodobé remisi,“ uvedla Schvalbová.
Dva cíle – jedna rána
MUDr. Daniel Lúčaník se ve své přednášce zaměřil na kombinovanou sublingvální imunoterapii proti pylům břízy a trav. Připomněl, že klimatické změny prodlužují pylovou sezónu a zvyšují expozici pacientů, což zdůrazňuje potřebu moderních léčebných strategií.
Zkušenosti jeho ambulance ukázaly, že většina dětí nastavených na roztokovou formu SLIT začala s obtížemi již v předškolním věku. Přibližně čtvrtina měla také projevy pylově-potravinového syndromu. Lokální nežádoucí účinky (svědění v ústech, dráždění v krku) se vyskytly asi u 24 % pacientů, systémové reakce nebyly zaznamenány. Lúčaník zdůraznil, že klíčem k úspěchu je každodenní užívání a vytvoření „léčebného rituálu“ s podporou rodičů.
Můžeme zlepšit adherenci na roztočovou tabletu?
MUDr. Daniela Hasičová představila výsledky projektu zaměřeného na podporu adherence k SLIT tabletám proti roztočům. Alergie na roztoče je celoroční, významně zhoršuje kvalitu života a často vede k poruchám spánku a únavě. Klinické studie i reálná praxe potvrzují účinnost a bezpečnost 300 IR tablet. Vzdělávací program, který zahrnoval SMS zprávy, e-maily a podcasty, zapojil stovky pacientů po celém Slovensku. Výsledky ukázaly, že více než 90 % pacientů pokračovalo v léčbě, 98,9 % si pravidelně vyzvedávalo recepty a většina uváděla lepší porozumění své diagnóze. Lékaři hodnotili program jako účinný – adherence pacientů se zlepšila a spolupráce s odborníky byla intenzivnější.
Alternaria – světlo pro alergiky za závojem černé plísně
MUDr. Peter Kunč představil téma plísňové alergie způsobené Alternaria alternata. Tato houba je jedním z nejvýznamnějších zdrojů alergenů v pozdním létě a na podzim. Překvapivě, sporulace vyžaduje vlhko, ale šíření do ovzduší nastává za suchého a větrného počasí.
Na Slovensku roste prevalence senzibilizace na plíseň Alternaria, zejména u dětských pacientů. Hlavní alergen Alt a 1 je silně spojen s rizikem rozvoje astmatu. Pozitivní zprávou je, že na rozdíl od jiných plísní má Alternaria k dispozici standardizovaný SLIT extrakt. Přednášející ilustroval účinnost kazuistikou 12letého pacienta, u kterého imunoterapie vedla k významnému klinickému zlepšení i laboratorním známkám tolerance.
„AIT: otázky & odpovědi“
Závěr Fóra alergenové imunoterapie byl vyhrazen praktickému bloku otázek a odpovědí vedenému prof. Milošem Jeseňákem a MUDr. Radovanem Košturiakem. Přednáška v samostatných bodech pokryla široké spektrum témat, která lékařům pravidelně komplikují rozhodování o zahájení, pokračování nebo úpravě alergenové imunoterapie (AIT).
1) Riziko anafylaxe a základní definice
Přednášející připomněli definici anafylaxe jako rychle se rozvíjející závažné systémové hypersenzitivní reakce s dýchacími, cirkulačními a kožními/slizničními projevy. Upozornili na to, že anafylaxe může být IgE-mediovaná i vznikat na podkladě ne-IgE mechanizmu a že klinicky je třeba rozlišit monofázické a bifázické projevy. Důraz padl i na nutnost opakovaného stanovení sérové tryptázy u každého pacienta s anafylaxií pro dokumentaci a další vyšetření.
Praktický důsledek: většina systémových reakcí na AIT odpovídá 1–2 dávkám adrenalinu; nedostatečná odpověď vyžaduje eskalaci podpůrné péče (tekutiny, kontinuální infúze adrenalinu apod.).
2) AIT a pravděpodobnost systémových reakcí — SCIT vs SLIT
Prezentace shrnula epidemiologii nežádoucích reakcí: systémové reakce jsou u SCIT častější, než u SLIT; závažné (near-fatal) reakce jsou extrémně vzácné. U SCIT se incidence systémových reakcí mění podle protokolu (standardní, cluster, rush). U SLIT jsou závažné systémové reakce velmi vzácné; nejčastější jsou lokální reakce.
Doporučení: pečlivý výběr pacientů, režimy dávkování podle SPC, a observace po aplikaci jsou klíčové ke snížení rizika.
3) Lokální reakce — charakter, význam a zvládání.
Přednáška podrobně rozebrala lokální reakce u SCIT (erytém, otok v místě vpichu — tzv. LLR) i u SLIT (orální pruritus, podráždění hrdla, GI potíže). U SCIT mohou velké lokální reakce (LLR > 2,5 cm) být bolestivé, přetrvávat dny a u části pacientů komplikovat titraci dávky. Incidence LLR se uvádí v širokém rozpětí; opakované LLR mohou u dětí zvyšovat riziko systémových reakcí.
Praktické zásady zvládání LLR:
- akutně: lokální chlazení, analgetikum/antihistaminikum, event. lokální steroidy;
- dále: podle velikosti a repetitivity LLR zvážit opakování poslední tolerované dávky nebo dočasné snížení dávky; u izolovaných mírných LLR obvykle není nutná úprava dávkovacího schématu.
U SLIT platí: většina oromukózních reakcí je mírná a samo-omezující — expektační management, případně antihistaminikum; při přetrvávajících obtížích lze upravit dávku nebo čas podání (po jídle, odložit apod.).
4) Eozinofilní ezofagitida (EoE) a SLIT — bezpečnostní varování
Prof. Jeseňák a MUDr. Košturiak zdůraznili, že SLIT je kontraindikována u pacientů s potvrzenou EoE. Pacienti užívající SLIT musí být instruováni, aby okamžitě hlásili nové nebo zhoršující se gastrointestinální symptomy (dysfágie, impakce, bolesti při jídle). V případě podezření by mělo následovat přerušení SLIT a zvážení endoskopie s biopsií. Před nasazením SLIT je vhodné v anamnéze aktivně pátrat po symptomech naznačujících EoE.
5) AIT a astma — indikace a omezení
Prezentace shrnula současné doporučení: AIT může modifikovat průběh alergických onemocnění a u vhodně vybraných pacientů může snižovat exacerbace a umožnit snížení inhalačních kortikosteroidů. GINA 2024 explicitně zmiňuje možnost SLIT-HDM jako doplňkové léčby u pacientů ≥12 let v dobře definovaných situacích (např. FEV1 ≥ 70–80 %). U nekontrolovaného astmatu je AIT kontraindikována až do stabilizace stavu.
6) AIT a atopická dermatitida (AD)
V materiálu byly shrnuty výsledky metaanalýz: nejvíce dat je pro HDM-AIT; u středně těžké až těžké AD může AIT přinést klinický prospěch (lepší SCORAD, QoL), avšak u mírného ekzému se AIT obvykle nedoporučuje. SLIT vykazuje lepší toleranci než SCIT; krátkodobé zhoršení ekzému může nastat, ale celkový poměr přínos/riziko je u správně vybraných pacientů příznivý.
7) Imunomodulátory, bakteriální lyzáty (OM-85) a souběžné terapie
Prezentace diskutovala, které imunomodulátory mohou být v synergii nebo naopak narušit AIT. Jako příklad pozitivního aditivního efektu byla uvedena studie s bakter. lyzátem OM-85, kde kombinace AIT + OM-85 vedla ke zlepšení klinických skóre (ACT, rino-symptomatika), lepší funkci plic a poklesu markerů T2 zánětu (FeNO, eozinofilie). Autoři zdůraznili, že rozhodnutí o kombinaci je individuální a vyžaduje opatrnost a sledování.
8) AIT a biologická léčba / imunosuprese
Diskuse se dotkla možného souběžného podávání biologické léčby (omalizumab, dupilumab, tezepelumab apod.) a AIT. Biologika mohou teoreticky zvýšit bezpečnost a toleranci AIT u těžkých případů (snížení IgE, IL-5/IL-13, eozinofilie), avšak zatím chybí robustní dlouhodobá data o optimálním zapojení a dlouhodobém benefitu. Imunosupresivní léčba obvykle představuje kontraindikaci — výjimky lze zvážit při nízké imunosupresi a stabilním onemocnění po individuálním posouzení.
9) Klonální onemocnění mastocytů a AIT
Pacienti se systémovou mastocytózou mají vyšší riziko anafylaxe; v indikaci pro hyposenzibilizaci (zejména venomová imunoterapie) je však často doporučována cílená terapie (lifelong VIT). U inhalačních alergenů je rozhodování vysoce individualizované: preferuje se první podání v ambulanci s pečlivým dohledem, a tam, kde to dává smysl, spíše SLIT než SCIT (vyjma speciálních situací). Anafylaxe během AIT by měla vést k přemýšlení o mastocytóze jako možném skrytém faktoru.
10) AIT a očkování — praktická doporučení
Prezentace shrnula doporučení pro simultánní administraci očkování a AIT: u SCIT (depotní) se doporučuje plánovat očkování 7 dní před nebo po podání (u neživých vakcín); u živých vakcín platí delší interval (často 14 dní). U SLIT obvykle není nutné přerušení AIT ani odklad očkování; nicméně vždy je třeba zvážit typ vakcíny a klinickou situaci pacienta.
11) Polysenzibilizace a léčba více alergenů
Autoři zdůraznili postupný, logický přístup: klinické vyšetření → SPT / sIgE → event. komponentová diagnostika (CRD) → identifikovat jeden nebo dva klinicky dominantní alergeny. U jasně dominantního alergenu volíme mono-AIT; u dvou dominantních lze zvážit paralelní AIT dvěma samostatnými přípravky. Paralelní AIT (dvě tablety/roztoky) je možné a v praxi bezpečně proveditelné při správné strategii.
12) Délka léčby a klinické cíle AIT
Opět zdůrazněno: terapeutický cíl AIT je modifikace onemocnění — redukce symptomů, snížení medikace, indukce tolerance a prevence progrese k astmatu nebo novým senzibilizacím. Doporučovaná minimální doba je 3 roky, preferovaně kontinuální podávání pro dosažení dlouhodobého efektu (v některých údajích přetrvávající efekt i >7–12 let).
13) Těhotenství, seniorská věková skupina, a jiné zvláštnosti
- Těhotenství: pokračování AIT v průběhu těhotenství (pokud je dobře tolerována) je obvykle možné bez zvyšování dávky; zahajování AIT v graviditě je kontraindikované.
- Senioři (≥65 r.): AIT není samo o sobě kontraindikací, SLIT má u seniorů výhodný bezpečnostní profil; nutné brát v úvahu komorbidity a polymedikaci.
14) AIT a riziko vzniku autoimunitních onemocnění / celiakie
Teoretické imunologické obavy existují, ale epidemiologická a farmako-epidemiologická data zatím nepodporují výrazné zvýšení incidence autoimunitních onemocnění po AIT; u stabilních orgánově-specifických autoimunit je AIT možná po individuálním posouzení a odborné konzultaci. AIT a celiakie:
- Aktivní / nekompenzovaná celiakie = kontraindikace AIT.
- Stabilní remise na bezlepkové dietě (asymptomatický pacient, negativní/normalizovaná sérologie, potvrzeno gastroenterologem) → AIT je možná, ideálně SLIT.
- Před zahájením AIT:
- potvrzení remise gastroenterologem,
- aktuální sérologie (tTG-IgA nebo dle doporučení),
- informovaný souhlas pacienta.
- Monitoring během AIT: pravidelné alergologické kontroly, dotaz na gastro-symptomy, sérologické kontroly podle gastroenterologa.
- Pokud se objeví nové GI obtíže: AIT přerušit, vyšetřit, zvážit endoskopii.
- Závěr: u pacientů s celiakií v remisi lze AIT považovat za relativně bezpečnou, ale vždy po interdisciplinární domluvě a při aktivním sledování.
15) Praktické „take-aways“ pro ambulantní praxi (shrnutí doporučení z bloku)
- Před zahájením AIT: pečlivá anamnéza (astma, EoE, autoimunita, mastocytóza), testy (SPT/sIgE; CRD tam, kde je to užitečné).
- U anafylaxe: vždy měřit sérovou tryptázu, vést dokumentaci a eskalovat léčbu podle odpovědi na adrenalin.
- Lokalní reakce zvládat konzervativně; opakované LLR u dětí brát vážně.
- SLIT kontraindikována u potvrzené EoE; u pacientů s gastro-symptomy opatrnost a gastro-vyšetření.
- Biologika a imunomodulátory mohou v určitých situacích zlepšit bezpečnost/účinnost, ale vyžadují individuální plán a sledování.
- Očkování a AIT: řídit se jednoduchými intervaly (u SCIT 7/14 dní dle typu vakcíny), SLIT většinou bez nutnosti přerušení.
Všechny přednášky se shodly na klíčových bodech:
- AIT je jediná kauzální léčba alergií, která může měnit jejich průběh.
- Adherence a délka alespoň 3 roky jsou nezbytnou podmínkou úspěchu.
- Personalizace léčby podle věku, typu alergenu i očekávání pacienta zvyšuje efektivitu.
- Největší přínos má AIT při prevenci přechodu rinitidy v astma, zejména u dětských pacientů.
Fórum v Gbeľanech tak jasně ukázalo, že budoucnost alergologie spočívá v kombinaci důkazů z klinických studií a partnerského přístupu k pacientovi, kde odpovědnost za úspěch léčby nesou společně lékař i nemocný.
Zpracováno s pomocí AI.
Foto: Pixabay.com
