Ve dnech 15.–16. května 2026 se v Donovalech uskutečnilo Fórum alergenové imunoterapie mladých alergologů, odborné setkání zaměřené na současné možnosti a budoucí směřování alergenové imunoterapie (AIT). Program pokryl široké spektrum témat – od alergie na kočku a pylových alergií přes roztočovou alergii až po otázky dávkování, bezpečnosti a adherence pacientů k dlouhodobé léčbě.
Přestože jednotlivé přednášky řešily různé klinické situace, opakovaně se vracela tři zásadní témata: individualizace léčby, význam dlouhodobé spolupráce pacienta a hledání nových cest k dosažení imunologické tolerance.
Alergie na kočku: mezi eliminací a novými terapeutickými možnostmi
Úvodní odborná přednáška MUDr. Anny Ružinák Bobčákové byla věnována alergii na kočku, která patří mezi nejčastější příčiny alergické rinokonjunktivitidy a významně se podílí na rozvoji astmatu. Bylo připomenuto, že přibližně čtvrtina alergiků je senzibilizována na kočičí alergeny a senzibilizace je přítomna u významné části pacientů s bronchiálním astmatem.
Pozornost byla zaměřena především na hlavní kočičí alergeny Fel d 1 a Fel d 4. Zatímco Fel d 1 představuje dominantní alergen produkovaný slinnými a mazovými žlázami, senzibilizace na Fel d 4 je spojována s vyšším rizikem rozvoje astmatu. Přednáška zdůraznila, že odstranění kočky z domácnosti nemusí vést k rychlému poklesu expozice, protože alergeny dlouhodobě přetrvávají v prostředí.
Zajímavou částí prezentace byly nové strategie snižování expozice. Vedle známých režimových opatření byly diskutovány možnosti využití krmiv obsahujících protilátky neutralizující Fel d 1, vakcinace koček proti tomuto alergenu nebo perspektivní genetické přístupy založené na úpravě produkce alergenu. Současně zaznělo, že alergenová imunoterapie zůstává navzdory svému potenciálu u alergie na kočku stále využívána méně, než by odpovídalo potřebám klinické praxe.
Travní pyly a SLIT: model kauzální léčby alergie
Na problematiku sezónních alergií navázal MUDr. Miroslav Bajer přednáškou věnovanou travním pylům a sublingvální imunoterapii. Travní pyly patří mezi nejvýznamnější alergeny středoevropského regionu a představují častou příčinu alergické rinitidy, konjunktivitidy i astmatu.
Přednáška připomněla význam molekulární diagnostiky, zejména komponent Phl p 1 a Phl p 5, které umožňují přesnější identifikaci klinicky významné senzibilizace. Současně byl podrobně vysvětlen imunologický mechanismus SLIT, vedoucí k indukci regulačních mechanismů a dlouhodobé toleranci vůči alergenu.
Důležitou součástí sdělení byla bezpečnost léčby. Přestože se lokální nežádoucí účinky objevují poměrně často, většinou mají mírný průběh a spontánně odeznívají během prvních týdnů léčby. Závažné systémové reakce zůstávají vzácné. Travní pylová alergie tak nadále představuje jednu z nejlépe zdokumentovaných indikací alergenové imunoterapie.
Roztočová alergie: prostor pro individualizaci
Význam roztočů domácího prachu v současné alergologii zdůraznil MUDr. Miroslav Repko. Roztoči představují jeden z nejvýznamnějších celoročních alergenů a jejich expozice je spojena s chronickými symptomy alergické rinitidy a konjunktivitidy.
Vedle diagnostiky a postavení AIT jako jediné kauzální léčby byla hlavní pozornost věnována možnostem sublingvální imunoterapie. Diskutovány byly tabletové a kapkové formy léčby umožňující flexibilitu při nastavování dávky zejména během zahajovací fáze.
Právě individualizace dávkování se ukázala jako jeden z důležitých trendů současné imunoterapie. U některých pacientů může flexibilnější dávkovací schéma přispět k lepší toleranci léčby a snížit riziko předčasného ukončení terapie.
Nežádoucí účinky nejsou jen biologický problém
Jednou z nejzajímavějších přednášek programu bylo vystoupení MUDr. Petera Kunče nazvané „Paradox tolerancie: Ako vek pacienta mení vnímanie nežiaducich účinkov SLIT“.
Přednáška nabídla pohled přesahující tradiční hodnocení bezpečnosti léčby. Zatímco klinické studie obvykle hodnotí frekvenci a závažnost nežádoucích účinků, v běžné praxi rozhoduje o pokračování léčby především to, jak pacient dané symptomy vnímá.
Autor upozornil na význam psychologických faktorů, věku pacienta, předchozích zkušeností i očekávání spojených s léčbou. Stejný nežádoucí účinek může být různými pacienty interpretován odlišně a mít rozdílný dopad na jejich motivaci pokračovat v terapii.
Opakovaně zazněl koncept přechodu od tradiční compliance k moderní concordanci, tedy partnerské spolupráci mezi lékařem a pacientem. Právě kvalitní komunikace a edukace ještě před zahájením léčby mohou významně ovlivnit dlouhodobou adherenci.
Nové cesty k toleranci
Druhý den programu zahájila MUDr. Anna Ružinák Bobčáková přednáškou věnovanou budoucnosti alergenové imunoterapie.
Představeny byly nové přístupy, jejichž cílem je zkrátit délku léčby, zvýšit její účinnost nebo zlepšit bezpečnost. Pozornost byla věnována intralymfatické imunoterapii, která umožňuje aplikaci alergenu přímo do lymfatické uzliny, epikutánní imunoterapii a mikrojehlovým systémům pro transdermální podání alergenu.
Významnou oblast představují také modifikované alergeny, rekombinantní molekuly a T- či B-buněčné peptidy. Tyto technologie směřují k přesnější a personalizovanější imunoterapii s nižším rizikem IgE-mediovaných reakcí.
Velký zájem vzbudily rovněž možnosti využití mRNA technologií a kombinace AIT s biologickou léčbou, zejména s omalizumabem, dupilumabem nebo tezepelumabem. Přestože většina těchto postupů zatím zůstává předmětem výzkumu, představují potenciální směr dalšího rozvoje oboru.
Flexibilita dávkování jako součást personalizované medicíny
Na téma individualizace navázal MUDr. Peter Kunč přednáškou zaměřenou na dávkování SLIT.
Zdůraznil, že účinnost imunoterapie není dána pouze správným výběrem alergenu, ale také dosažením dostatečné kumulativní dávky a dlouhodobým dodržováním léčebného režimu. Nedostatečná dávka nebo předčasné ukončení léčby patří mezi nejčastější příčiny neuspokojivého terapeutického efektu.
Přednáška ukázala, že moderní přístup k AIT stále více reflektuje principy personalizované medicíny. Při nastavování léčby je třeba zohledňovat věk pacienta, závažnost symptomů, komorbidity i individuální toleranci léčby.
Edukace a digitální podpora mohou zlepšit adherenci
Praktické potvrzení významu edukace přinesla prezentace MUDr. Silvie Javorkové, která představila výsledky slovenského adherenčního programu zaměřeného na pacienty s alergií na roztoče domácího prachu.
Do projektu bylo zapojeno 37 alergologů a 352 pacientů. Součástí programu byla pravidelná komunikace prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů a podcastů. Cílem bylo podpořit porozumění diagnóze, zvýšit motivaci k léčbě a zlepšit dlouhodobou spolupráci pacientů.
Výsledky naznačily pozitivní vliv strukturované edukace na adherenci i pravidelnost užívání léčby. Lékaři zaznamenali vyšší zájem pacientů o terapii a lepší spolupráci během kontrol. Pacienti současně hodnotili velmi pozitivně zejména digitální formy komunikace.
Projekt podpořil myšlenku, že edukace by měla být integrální součástí imunoterapie a neměla by končit po první návštěvě ambulance.
Závěr
Program Fóra alergenové imunoterapie mladých alergologů 2026 ukázal, že současný vývoj AIT se neubírá pouze směrem k novým preparátům nebo technologiím. Stejnou pozornost získávají otázky individualizace léčby, práce s očekáváními pacientů a podpory dlouhodobé adherence.
Napříč přednáškami zaznívalo, že skutečný přínos imunoterapie není dán pouze biologickou účinností alergenu, ale také schopností lékaře zvolit vhodného pacienta, nastavit realistická očekávání a udržet dlouhodobou spolupráci. Právě spojení moderních terapeutických možností s kvalitní edukací a personalizovaným přístupem představuje směr, kterým se alergenová imunoterapie v následujících letech pravděpodobně bude ubírat.
Obrázek: ChatGPT (report donovaly)
