Alergická onemocnění, jako je alergická rinitida, alergické astma, atopická dermatitida a potravinové alergie, představují celosvětově významnou společenskou a ekonomickou zátěž. Jejich incidence navíc vzrůstá, a to o 20 procent za posledních 20 let.
Léčbou první volby jsou antihistaminika a lokální glukokortikoidy. U značné části pacientů se však na tuto léčbu nedostaví optimální terapeutická odpověď a někteří pacienti ji v souvislosti s výskytem nežádoucích účinků netolerují. Proto byla provedena řada studií zaměřených na možnost terapie kombinací nových biologik a alergenové imunoterapie (AIT).
Alergenová imunoterapie je jediná účinná léčba s chorobu-modifikujícím potenciálem, která spočívá v opakovaném podávání alergenových extraktů jedincům s alergickými symptomy. Alergenová imunoterapie vede k desenzibilizaci zvýšením exprese histaminových receptorů 2. typu a potlačením funkce efektorových buněk.
Omalizumab je rekombinantní humanizovaná monoklonální IgE protilátka, která je schopna vázat se na volné IgE protilátky, a zablokovat tak vazbu na vysoce afinitní IgE receptory na povrchu bazofilů a žírných buněk. Tím zabraňuje uvolnění zánětlivých mediátorů a potlačuje alergické projevy. Účinnost kombinace alergenové imunoterapie a omalizumabu v léčbě alergických onemocnění byla hodnocena v rámci několika randomizovaných kontrolovaných studií, přesto však doposud nebyl vysloven jednoznačný konsenzus.
Do metaanalýzy jedenácti studií zaměřených na hodnocení účinnosti kombinace AIT a omalizumabu v léčbě alergických onemocnění bylo zahrnuto celkem 901 pacientů. Jako primární cíle léčby bylo hodnoceno dosažení cílové udržovací dávky, dosažení stavu bez alergických projevů při expozici alergenu, snížení skóre užívání úlevové medikace a snížení skóre závažnosti symptomů. Jako sekundární cíle provedených studií byla hodnocena frekvence výskytu nežádoucích účinků. Z metaanalýzy vyplývá, že kombinační léčba vedla k výraznému zvýšení počtu pacientů, kteří dosáhli cílové udržovací dávky a byli trvale bez alergických projevů při expozici alergenu. Zároveň byl ve skupině pacientů léčených kombinací nižší výskyt závažných systémových nežádoucích účinků v porovnání se skupinou léčenou pouze AIT. Ve skupině pacientů léčených kombinací AIT a omalizumabu došlo k výraznějšímu zlepšení skóre závažnosti symptomů, užívání úlevové medikace, a počet pacientů užívajících epinefrin se snížil.
Z těchto důvodů představuje léčba kombinací AIT a omalizumabu optimální klinickou strategii pro léčbu alergických onemocnění.
Zdroj: Zhang, Ying‐Ying, et al. Combination of omalizumab with allergen immunotherapy versus immunotherapy alone for allergic diseases: A meta‐analysis of randomized controlled trials. International Forum of Allergy & Rhinology. 2024. p. 794–806.
Foto: Pixabay.com
