Ačkoliv bylo potvrzeno, že alergenová imunoterapie (AIT) účinně modifikuje imunitní odpověď a je efektivní léčbou IgE mediovaných alergických onemocnění, nejsou v současné klinické praxi zavedeny spolehlivé biomarkery, které by sloužily k hodnocení procesu desenzibilizace, účinnosti léčby a pravděpodobnosti vyvolání odpovědi na léčbu. Takové biomarkery by umožnily přiblížit se k personalizované medicíně a významně by zkvalitnily péči o pacienty. Nejžhavějšími kandidáty jsou humorální, buněčné, metabolické a in vivo biomarkery.
Alergická onemocnění, jako je alergická rinitida (AR), astma či atopický ekzém, se v posledních desetiletích výrazně rozšířila. Alergická rinitida je chronické onemocnění horních dýchacích cest vyvolané expozicí alergenům. Současný terapeutický postup léčby obvykle zahrnuje symptomatickou terapii ve formě podání antihistaminik či kortikosteroidů. Alergenová imunoterapie je jedinou kauzální terapií a vede k navození dlouhodobé imunitní tolerance. Prostřednictvím AIT dochází k modulaci imunitní odpovědi, a to několika způsoby. Potlačením aktivity IL-33 a IL-25 dochází k obnovení funkce epiteliální bariéry dýchacích cest. Obnovení tolerance alergenů prostřednictvím AIT je následkem ovlivnění řady mechanismů v rámci vrozené a adaptivní imunity. Alergenová imunoterapie dále vede ke snížení hladin prozánětlivých cytokinů IL-4, IL-5 a IL-13, čímž tlumí projevy zánětlivé odpovědi 2. typu. Naproti tomu AIT podporuje činnost T- a B-buněk, které produkují imunomodulační cytokiny IL-10 a IL-35. V neposlední řadě AIT indukuje produkci neutralizačních protilátek (IgG1, IgG2, IgG4 a IgA), které brání vazbě alergenu na specifické IgE.
Odpověď na léčbu AIT je individuální a neexistují nástroje, které by usnadnily predikci léčebné odpovědi u jednotlivých pacientů. V posledních letech však bylo navrženo několik prediktivních biomarkerů, které umožňují individualizovaný přístup a zlepšují terapeutickou odpověď pacientů.
Humorální biomarkery
Humorální biomarkery, jako jsou hladiny IgG a IgA neutralizačních protilátek, hrají zásadní roli ve sledování imunologické odpovědi. Studie prokázaly, že u pacientů, u kterých je léčba AIT úspěšná, dochází k významnému nárůstu hladin IgG4, což je spojeno se snížením rozvoje alergické reakce. Také IgA protilátky, zejména IgA1 a IgA2, byly identifikovány jako možné indikátory alergenové tolerance. Tyto protilátky se nacházejí nejen v krvi, ale i v nosním sekretu, kde pomáhají neutralizovat alergeny na sliznici dýchacích cest.
Buněčné biomarkery
V posledních letech byla navržena řada buněčných biomarkerů, avšak většina z nich byla testována pouze v rámci několika klinických či experimentálních studií menšího rozsahu a bylo by potřeba jejich zhodnocení v rámci větších kohort. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že následkem AIT dochází k modulaci buněčných linií vrozené i adaptivní imunity. Ačkoliv byla potvrzena korelace těchto markerů s klinickými symptomy a účinností AIT, a to pozitivní pro prozánětlivé dendritické buňky, ILC2 a T-buňky a negativní pro regulační T- a B-lymfocyty, nebylo na základě jejich stanovení možné předem rozlišit jednotlivce s dobrou terapeutickou odpovědí od těch bez odpovědi. Využití buněčného profilu jako prediktivního biomarkeru tedy nebylo demonstrováno.
Metabolické biomarkery
Metabolické biomarkery mohou představovat další vodítko k hodnocení účinnosti AIT. Studie ukázaly, že kyselina arachidonová, ornitin, kreatinin a další metabolity mohou signalizovat změny v imunitním systému spojené s tolerancí na alergeny. Tyto biomarkery mohou být využity k monitorování terapeutické odpovědi při léčbě AIT a k identifikaci pacientů, kteří na léčbu reagují nejlépe.
In vivo biomarkery
Kožní prick testy patří mezi nejrozšířenější metody stanovení diagnózy alergií. Některé studie prokázaly, že u pacientů, kteří pozitivně reagovali na AIT, dochází ke snížení kožní reaktivity při expozici alergenu. Kožní prick testy tak mohou poskytnout důležité informace o individuální účinnosti terapie a pomoci při rozhodování o délce a intenzitě léčby.
Nedávné studie zaměřené na stanovení prediktivních biomarkerů přinesly řadu slibných výsledků, přesto zůstává jejich klinická validace neúplná. Pro potvrzení jejich spolehlivosti a zavedení do běžné klinické praxe jsou nutné další rozsáhlé studie. Identifikace prediktivních biomarkerů představuje významný krok k personalizované léčbě alergických onemocnění a umožňuje lépe porozumět mechanismům tolerance indukované AIT. Zavedení validovaných biomarkerů by mohlo vést ke zkrácení doby léčby a snížení frekvence výskytu vedlejších účinků, což by zvýšilo komfort pacientů a zlepšilo jejich kvalitu života.
Zdroj:
Layhadi JA, et al. Mechanisms and predictive biomarkers of allergen immunotherapy in the clinic. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice. 2024;12.1:59–66.
Foto: pixabay.com
