Nemoc, která zásadně komplikuje i slibné výsledky alergenové imunoterapie. Experimentální léčba ale může vyřešit hned dva problémy.

27. července 2022 | Novinky

Záhadná eozinofilní ezofagitida (EoE): Má být nemoc kontraindikací k podávání alergenové imunoterapie (AIT)? Může jít o vedlejší účinek této léčby? A kudy přesně vede alternativní cesta, která by problém podávání AIT u EoE dokázala nejen obejít, ale ještě samotnou eozinofilní ezofagitidu léčit?

Eozinofilní ezofagitida – Úvod

Eozinofilní ezofagitida (EoE) patří k nejlépe poznaným eozinofilním gastrointestinálním onemocněním. Jde o chronický stav vyvolaný reakcí antigenu a protilátek, která vede k eozinofilnímu zánětu ve sliznici a progredující dysfunkci jícnu. Postihuje děti i dospělé. U dětí jsou nejčastějšími příznaky odmítání jídla, obtíže při polykání a opakované zvracení, u dospívajících a dospělých to je dysfagie a uvíznutí sousta v jícnu. Diagnóza EoE se opírá o chronické příznaky, endoskopický nález (prstence v jícnu, řasení, otok, striktura, sliznice charakteru krepového papíru), histologický nález více než 15 eozinofilů na zorné pole v bioptickém vzorku a vyloučení ostatních příčin ezofageální eozinofilie.

V posledních desetiletích vzrostla prevalence tohoto onemocnění na 0,5–1/1000. Příčiny jeho vzniku jsou komplexní – genetická predispozice, dysfunkce epiteliální bariéry, vlivy prostředí a alergické senzibilizace. EoE je také popsána jako možná komplikace perorální imunoterapie (OIT) podávané v léčbě potravinových alergií nebo sublingvální imunoterapie (SLIT) aplikované při léčbě astmatu nebo alergické rýmy.

Alergenová imunoterapie u potravinové alergie

Alergická onemocnění zahrnující astma, alergickou rinitidu či potravinové alergie zprostředkované IgE představují celosvětový zdravotní problém se stoupající prevalencí. Součástí léčby alergických onemocnění dýchacích cest se stala perkutánní alergenová imunoterapie (SCIT) a SLIT. V léčbě potravinových alergií má medicína pouze omezené léčebné možnosti. Hlavním nástrojem je vyhýbání se alergenu, v případě anafylaxe pak adekvátní záchranná léčba.

Nadějné vyhlídky. Opravdu?

V roce 2020 byl v USA schválen první lék pro desenzibilizaci při alergii na arašídy. Je podáván ústy v postupně se zvyšujících dávkách až po dosažení udržovací dávky. K zachování dosažené tolerance musí být tato OIT podávána pravidelně a dlouhodobě. Během stoupající fáze léčby bývají pozorovány mírné vedlejší účinky, které lze zvládnout bez medikace nebo podáním antihistaminik. Dlouhodobější vedlejší účinky OIT při potravinové alergii jsou zatím málo prozkoumány.

Eozinofilní ezofagitida při perorální imunoterapii potravinových alergií

U 2,7 % pacientů s podáváním OIT při potravinové alergii byla diagnostikována EoE. Stále otevřenou otázkou zůstává, zda jde o vedlejší účinek OIT, nebo zda je EoE přítomna již před jejím nasazením.

Případy EoE byly popsány také u pacientů se SLIT. V USA je dokonce anamnéza EoE kontraindikací zahájení SLIT. EoE je v těchto případech naštěstí reverzibilní a při časné diagnóze a vysazení alergenové imunoterapie odeznívá. Nadějnou alternativní cestou, jak tuto komplikaci obejít, je zatím experimentální epikutánní imunoterapie (EPIT), kdy je při potravinové alergii podáván alergen na kůži. Tato metoda může být dokonce i léčbou EoE.

Závěr

Pro kauzální souvislost OIT a SLIT s rozvojem EoE sice zatím není dostatek důkazů, alergologové by si však možné souvislosti měli být vědomi, zejména v případě OIT. Pokud se při léčbě vyvinou typické chronické příznaky, je nutno pacienta včas odeslat ke gastroenterologickému vyšetření a provedení endoskopie nebo méně invazivního jícnového řetězcového testu a případně následně imunoterapii ukončit.

(van)

Zdroj: Votto M., De Filippo M., Caminiti L., Carella F., de Castro G., Landi M., Olcese R., Vernich M., Marseglia G. L., Ciprandi G., Barberi S. Eosinophilic gastrointestinal disorders and allergen immunotherapy: Lights and shadows. Pediatr Allergy Immunol. 2021 Jul; 32 (5): 814–823; doi: 10.1111/pai.13458. Epub 2021 Feb 27. PMID: 33503273. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33503273/.

Foto: Unsplash.com

Autorem článku je:
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze postupně zastávala na několika odborných pracovištích pozice od sekundární lékařky přes vedoucí oddělení a odbornou asistentku až po primariát dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Má atestaci v oboru pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulóza a respirační nemoci a dětská pneumologie. V roce 2001 úspěšně obhájila kandidátskou dizertační práci s názvem Ontogenetický vývoj slizniční imunity a její vztah k některým imunopatologickým stavům. Absolvovala řadu odborných stáží u nás i v zahraničí; pravidelně publikuje v domácích i zahraničních časopisech, je autorkou a spoluautorkou několika monografií, mnoho let učila a přednášela na 2. a 1. LF a PřF UK v Praze, aktuálně přednáší pro IPVZ a na domácích i zahraničních odborných konferencích. Specializuje se na alergologii a klinickou imunologii a respirační onemocnění především u dětí. V současnosti pracuje v ambulanci v Praze 13 a Praze 8.

Reklama

Newsletter

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky