Potravinové alergie jsou závažnou problematikou v pediatrické i dospělé populaci, a to zejména ve vyspělých zemích. Přibližně 8 % dětí a 5 % dospělých v západní populaci trpí alergií na potraviny, přičemž nejčastějšími alergeny jsou arašídy, mléko a vejce. Zatímco eliminace alergenů a farmakologická léčba akutních příznaků (např. antihistaminiky) představují konzervativní přístup k jejich zvládnutí, alergenová imunoterapie se dostává do popředí zájmu jako kauzální léčba ovlivňující základní imunopatologii.
Orální imunoterapie (OIT) patří mezi nejúčinnější formy AIT u potravinových alergií, zároveň je však spojena s vyšším výskytem nežádoucích účinků. Za účelem snížení jejich incidence a zvýšení účinnosti byla testována řada adjuvantních strategií. Mezi nimi se v posledním desetiletí etablovala i probiotika — zejména díky svým imunomodulačním účinkům a schopnosti ovlivňovat střevní mikrobiom, která hraje zásadní roli v rozvoji i tlumení alergických reakcí.
Výsledky metaanalýzy
Nedávno provedená metaanalýza zahrnující tři randomizované, placebem kontrolované klinické studie se zaměřila na bezpečnost kombinace probiotik a AIT u dětských pacientů s potravinovou alergií (celkem 285 dětí, průměrný věk 5,7 let). V intervenční skupině (n = 141) byl podáván konkrétní probiotický kmen souběžně s OIT. Kontrolní skupina (n = 144) obdržela OIT s placebem nebo placebo samotné. Hlavní sledované parametry zahrnovaly výskyt gastrointestinálních, kožních, respiračních (horních a dolních cest), orálních a závažných nežádoucích účinků (např. anafylaxe), a dále také urtikárii. Analýza bezpečnostního profilu přinesla tyto klíčové závěry: V rámci sledovaných gastrointestinálních nežádoucích účinků nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi testovanými skupinami. Stejný závěr se týkal i nežádoucích kožních reakcí. Mezi respiračními příznaky rovněž nebyl v horních ani dolních dýchacích cestách detekován žádný rozdíl, i když u dolních cest byl relativní risk mírně zvýšen (RR = 1,63), ale bez statistické významnosti. Byla zaznamenána vyšší relativní četnost orálních reakcí v probiotické skupině (RR = 1,76), nicméně s velmi širokým intervalem spolehlivosti (95% CI: 0,39–7,83) a bez průkazu významnosti (p = 0,46).
Závažné nežádoucí účinky (vč. anafylaxe) se vyskytovaly v nižší frekvenci ve skupině s probiotiky (RR = 0,77), nicméně rozdíl byl opět bez statistické významnosti (p = 0,36). Tyto výsledky podporují hypotézu, že adjuvantní podávání probiotik během OIT je bezpečné, ačkoli efekt na orální sliznici vyžaduje další zkoumání.
Možné mechanismy účinku
Probiotika — především Lactobacillus rhamnosus GG a Bifidobacterium breve — modulují imunitní odpověď pomocí několika mechanismů: stimulací Treg buněk, inhibicí Th2 cytokinního profilu a ovlivněním maturace dendritických buněk ve střevní sliznici. Tyto efekty mohou vést k nižší zánětlivé reaktivitě sliznic a tím ke zvýšení tolerance alergenů. Zároveň však existují faktory, které mohou účinek probiotik ovlivnit, a to rozdílné kmeny, dávkování, doba expozice, věk pacienta a zejména stav střevního mikrobiomu.
Klinické souvislosti a výhled
Vzhledem k nízké ceně a dostupnosti probiotik se tato doplňková léčba jeví jako atraktivní alternativa. Přestože výsledky naznačují bezpečný profil, chybí však důkazy o robustní účinnosti. Lékaři by tedy měli k této problematice přistupovat individuálně a probiotika zvažovat u pacientů s opakovanými mírnými nežádoucími reakcemi na OIT nebo u těch, u nichž je cílem zkrácení doby léčby. V současné době probíhají čtyři klinické studie fáze II, které by měly přinést důležitá data nejen o bezpečnosti, ale i o účinnosti probiotik jako adjuvans.
Závěr
Kombinace probiotik a orální imunoterapie u potravinových alergií je v současnosti považována za bezpečnou, bez signifikantního nárůstu závažných nežádoucích účinků. Pro přesné doporučení v běžné klinické praxi však chybí větší počet robustních studií s jednotným protokolem. Do té doby lze tuto kombinaci zvážit individuálně a pod pečlivým dohledem — zejména tam, kde je žádoucí zvýšit toleranci a snížit zátěž léčby.
Zdroj: Hussein M, et al. Safety Profile of Probiotics as an Adjuvant to Oral Immunotherapy for Food Allergies: A Meta Analysis of Randomized Controlled Trials. Probiotics and Antimicrobial Proteins, 2025, 1-10.
Foto: Pixabay.com
