Téma letošního kongresu Evropské akademie alergie a klinické imunologie v Glasgow bylo pojato velmi široce – „Překračování hranic v oblasti alergií, astmatu a klinické imunologie: integrace planetárního zdraví pro udržitelnou budoucnost“. Řada sdělení byla věnována hereditárnímu angioedému, mastocytóze, v oblasti techniky pak umělé inteligenci a nanotechnologiím.
V oblasti alergenové imunoterapie přicházejí inovace
V přednášce Dr. Layhadi zaznělo několik příkladů inovativních strategií v alergenové imunoterapii (AIT), resp. subkutánní imunoterapii (SCIT). Byl uveden případ léčby alergie na kočku, při níž byly využity zapouzdřené biopartikule Fel d1 rostlinného původu (částice o velkosti 50 nm nesoucí na svém povrchu kočičí alergen, částice jsou hypoalergenní a mají redukovanou schopnost vyvolání aktivace bazofilů, indukují Th1 buňky a IL10 T-buňky). Dalším příkladem inovace byla léčba alergie na arašídy: využity byly Ara h2-exprimující virus-like částice okurkové mozaiky obsahující i tetanový toxoid. Tento systém byl již využit i u léčby jiných onemocnění – např. alergie na hmyz u koní, k léčbě atopické dermatitidy u psů či k vakcinaci koček s cílem snížit jejich alergenicitu vůči majiteli. Poslední zmíněnou novinkou je vakcína (aktuálně již ve III. fázi klinických zkoušek) s názvem PQ Grass 27600SU, která obsahuje alergoid ze 13 druhů trav ve vazbě na MCT (mikrokrystalický tyrozin) a MLP (monofosforyl lipid A). Uvedené nové strategie při výrobě AIT jsou zacíleny na nižší alergenicitu a vyšší účinnost těchto přípravků.
Ve sdělení Dr. Parise bylo popsáno konstruování nanočástic pro SLIT. Nanomateriály jsou při AIT využívány jednak z důvodu zlepšení účinnosti AIT (nanonosiče mohou být zacíleny směrem ke specifickým buněčným populacím), jednak kvůli zvýšení bezpečnosti (nanočástice mohou regulovat uvolnění či prezentaci alergenu). Jako příklad byl uvedený Pru p3-GDP, úspěšně fungující proti systémové anafylaxi vyvolané broskví (struktura GDP = nanočástice glykodendropeptid, který zůstává dlouhodobě v sublingvální mukóze). Dalším popsaným příkladem byla struktura OVA-MSN (MSN = mesoporus silica nanoparticles, mesoporézní křemičité nanočástice), která ovšem požadovaný efekt přinesla jen v in vitro fázích studie, ale nepřinesla ho v dalších fázích, a to z důvodu krátkodobého přetrvávání struktury v mukóze. Pokud však tato struktura byla využita k epikutánní aplikaci cca centimetrovým terčíkem s 600 mikrojehlami, efekt se zlepšil, aplikace byla nebolestivá, nekrvavá.
Alergenová imunoterapie přináší efekt i u lokálních respiračních alergií
Lokální alergická rýma (AR), asthma bronchiale (AB) a alergická rinokonjunktivitida jsou popisovány u 16 % dětí a 26 % dospělých. Ve studii byli pacienti sledováni 10 let, za toto období stoupla incidence AB z 18 % na 30 %, návštěvy na urgentních příjmech z 17 % na 42 %, zhoršená kvalita života původně u 55 % pacientů stoupla na 85 %. Byl sledován efekt AIT/SCIT, přičemž bylo konstatováno zlepšení skóre symptomů a medikace, zvýšení počtu dnů bez potřeby medikace, pokles tíže rýmy, zlepšení kvality života, zvýšení nosní tolerance alergenu v provokačních testech, zvýšení sIgG4 v séru po dvou letech užívání AIT. V jiné studii zaměřené na sledování po tříleté terapii AIT byli pacienti sledování celkem 10 let. Bylo popisováno zlepšení skóre VAS, stoupl i počet dnů bez medikace (v desátém roce to bylo až 68 % dnů). Autorka sdělení uzavírá s tím, že i u lokálních respiračních alergií AIT přináší trvalý a dlouhodobý efekt.
Klimatická změna nepřináší jen změny teploty a srážek, mění také život alergiků
Zazněla i řada informací týkajících se vztahu klimatické změny a vývoje alergických chorob (např. v příspěvku prof. Traidl-Hoffmann, či dr. Lezmi). Bylo konstatováno, že „pyly byly svedeny na scestí“, neboť stejně jako v přirozeném procesu opylení, tak i při alergických chorobách mají schopnost narušení povrchů a vyvolat zánět i u nealergiků. Jsou klasickým příkladem „mezikrálovské signalizace“, tj. výměny signálů mezi různými říšemi, např. říší rostlinnou a živočišnou. Dále zaznělo, že se mění kvalita i kvantita pylů v čase i prostoru: břízy rostoucí ve vyšších teplotách produkují pyl, který reaguje intenzivněji v prick testu. Břízy z míst s více znečištěným ovzduším jsou náchylnější k přenášení (rostlinných) virů pylem. Znečištění ovzduší zvyšuje produkci pylových zrn, množství alergenu v pylovém zrnu a množství PALMs v pylovém zrnu (což jsou lipidové molekuly na povrchu nebo uvnitř pylového zrna, které mají biologickou aktivitu, jsou silně imunogenní, tj. mohou vyvolat zánět i alergickou reakci), dochází k nitraci alergenů (tj. mění se struktura bílkovin alergenu a zvyšuje se stabilita i imunogenita bílkovin). Globální oteplení navíc vede k prodloužení vegetačního období. Bylo popsáno i významné rozšiřování ambrozie po evropském kontinentu. Byly představeny i výsledky studie ukazující molekulární mapu senzibilizace u evropských dětí, která ukazuje senzibilizační profily závislé na klimatu a expozomu (2800 dětí, pozitivita Phl p1 a Fel d1 byla zjištěna téměř všude, roztoči byli nejméně pozitivní v chladných oblastech, v horkém suchém podnebí byla obecně nízká senzibilizace, regionální potraviny: v oblasti severu a západu dominuje arašíd, v oblasti centrum a jih převažují růžovité a kiwi). Jiná studie uvádí, že zvýšené hladiny ozonu kolem stromů vedou ke zvýšenému obsahu Bet v1 v březovém pylu. Dále bylo konstatováno, že pyly vyskytující se v prostředí s vyšším obsahem CO2 vedou k vyšší míře zánětu v plicích. Podle informací ze studie z Bavorska teplejší a více znečištěné ovzduší může zvyšovat růst plísní, což zvyšuje zdravotní rizika a rizika i pro zemědělství. Ko-expozice travního pylu a plísní je častá. Spory plísní zvyšují odpověď fyzikální a imunologické bariéry horních cest dýchacích na alergeny travního pylu. Studie z Augsburku ukazuje, že ve dnech s extrémními teplotami (chlad i vedra) je vyšší výskyt respiračních obtíží, a to podle počtu hospitalizací – ve dnech veder nastávají obtíže v den vysoké teploty, ve dny chladu je určité zpoždění obtíží. Environmentální dopad je pozorován i u kůže a mikrobiomu – zvýšené znečištění ovzduší zvyšuje pH kůže, což vede ke snížení diverzity mikrobiomu, aktivuje zánět a stárnutí kůže. V Augsburku využívají diagnostiku kožního mikrobiomu k predikci míry kožních obtíží a k časné léčebné intervenci. I z tohoto heslovitého souhrnu je zřejmé, že klimatická změna přinese alergikům řadu negativ. Je tedy vhodné využít všech léčebných možností, které medicína aktuálně nabízí ke zlepšení kvality života pacientů. AIT je jednou z nich.
Foto: Pixabay.com
