Mezinárodní alergologický kongres pořádaný společností Stallergenes Greer proběhl v září 2021 v Berlíně. I když na rozdíl od prezidenta Kennedyho „nésu Berlíňan“, ale Brňák, měl jsem příležitost zúčastnit se konference osobně a přinést několik zajímavostí, které zde zazněly.
MUDr. Martin Jelínek, alergologická ambulance, AKI, s. r. o., Brno
Kongres byl zaměřený zejména na témata roztočové alergie a možnosti individualizace přístupu k pacientům medicíny. Společným jmenovatelem byla pochopitelně specifická alergenová imunoterapie.
110 let alergenové imunoterapie
Jak to již bývá zvykem, úvodní přednáška připomněla výročí 110 let alergenové imunoterapie. Málokdo si uvědomuje, že alergenová terapie je starší než obě světové války či výrazně předběhla i léčbu antihistaminiky. První články byly publikovány již roku 1911 Leonardem Noonem a Johnem Freemanem. Zajímavostí je, že si pánové v té době mysleli, že očkování bojínkem pomáhá v boji proti nějakému neznámému rozpustnému toxinu tvorbou antitoxinů. Netušili přitom, že je to právě bojínek, který je ve skutečnosti zároveň i viníkem.
Alergenová terapie byla označena jako možný vzor tzv. cílené terapie. Předpokladem takovéto léčby je znalost molekulárního mechanismu dané nemoci a existence nástroje pro jeho detekci. Musí být znám i konkrétní molekulární mechanismus, který tato léčba blokuje.
Cílená vs. individualizovaná terapie
Padlo však důležité upozornění, že cílená léčba není to samé jako individualizovaná léčba. Ta není vázána jen na mechanismus, ale je šita pacientovi na míru i dle jeho objektivních či subjektivních potřeb. Alergenová terapie i v českých podmínkách to umožňuje. Můžeme u konkrétního pacienta zvolit, zda pro něj bude vhodnější subkutánní, či orální cesta podání, zda upřednostníme jednoduchost tablet, či možnost optimalizace dávkování roztoků, případně jak tuto léčbu budeme časovat. Základním předpokladem individualizované léčby (ale i adherence k terapii) je podmínka, že pacient bude partnerem při volbě preparátu a podání, nikoliv jen pouhým příjemcem lékařových instrukcí.
Upgrade medicíny založené na důkazech
Překvapivě byl kladen důraz na nutnost přehodnocení medicíny založené na důkazech. Probírány byly nevýhody klasických dvojitě zaslepených studií, zejména stran selekce pacientů, která vyřazuje různé komorbidity. Byly vyzdvihovány role observačních a randomizovaných „real-world evidence“ studií, zejména registrů a pragmatických „real-controlled trials“. V této souvislosti bylo zmíněno, že se právě takovéto registry AIT již zakládají.
Alergie na roztoče není jen „rýma“
Stran roztočových alergií bylo vzpomenuto, že pacienti trpí nejen běžnými projevy, jako je nosní sekrece či obstrukce, případně zarudnutí očí. Paradoxně nejčastějším symptomem, pro který pacienti navštíví svého lékaře, jsou poruchy spánku, únavy či chrápání. Významné jsou poruchy soustředění a podrážděnost. Správná léčba alergií proto může pacientům výrazně zlepšit kvalitu života (pracovního i sociálního).
Specifická AIT a její místo v alergologii
Vyzdvihnuta byla efektivita i bezpečnost specifické alergenové imunoterapie, které byly během let opakovaně prokázány jak ve studiích, tak i klinicky.
Řada účastníků konference očekávala oficiální zveřejnění jistého „překvapení“, k tomu ale zatím nedošlo a asi si na něj budeme muset v ČR ještě chvilku počkat. Třeba se více dozvíme na říjnovém sjezdu ČSAKI.
Foto: Shutterstock.com
