Alergologové trvale pečují o značné počty pacientů s celoročními nebo sezonními alergiemi, kterých ani v době pandemie neubývá. Jaký konkrétní vliv mají „anticovidová“ opatření na lidi s alergií na roztoče? To zkoumala skupina italských lékařů v následující studii.
MUDr. Zuzana Vančíková, VFN Praha
Úvod
Péče o pacienty s onemocněním covid-19 zaměstnává nejvíce praktické lékaře, infekcionisty a intenzivisty. Alergologové sice takto vytíženi nejsou, ale odborné ošetření jejich pacienti potřebují konstantně, pandemie nepandemie. Uvádí se, že alergiků je v různých zemích 10–40 % populace.
Lockdown a jeho opatření
V době pandemie přijaly téměř všechny země tvrdá opatření, lidé byli dlouhodobě převážně v domácím prostředí a povinnost nošení roušek na veřejnosti se stala každodenní nutností.
K základním opatřením v boji s alergií patří minimalizace kontaktu s alergenem. Při dlouhodobém pobytu doma při epidemických opatřeních je však kontakt s alergeny roztočů naopak intenzivnější.
Právě dopad takovýchto opatření na pacienty s alergií na roztoče byl předmětem následujícího výzkumu.
Design studie
Studie se zúčastnilo 45 pacientů (23 mužů, 22 žen, průměrný věk 32 let) s alergickou rýmou a alergií na roztoče sledovaných na otolaryngologických klinikách univerzitních nemocnic v italském Bari a Foggii. Po telefonu odpovídali na otázky standardizovaného dotazníku SNOT-22 týkající se příznaků alergické rýmy. Tento dotazník byl vybrán pro svou korelaci s testem kontroly příznaků rýmy. Kromě příznaků byla hodnocena také potřeba medikace a počet dní v měsíci, po které pacienti medikaci užívali. Hodnotilo se období od počátku března 2020 do počátku dubna 2020. Výsledky byly porovnány s výsledky stejného dotazníku, který pacienti vyplňovali v roce 2019, kdy pandemie teprve začínala a opatření nebyla v té době tak přísná, a statisticky zhodnoceny.
Výsledky
Potvrdilo se, že lockdown negativně ovlivnil příznaky alergické rýmy u alergiků na roztoče. Celkové skóre příznaků bylo vyšší a statisticky významně byly zhoršené příznaky ucpaného nosu, rýmy a nutnosti smrkat a byla také významně zhoršena kvalita spánku, přibylo nočního probouzení a pocitů frustrace, neklidu a podrážděnosti. Poslední příznaky však mohly být ovlivněny i celkovou situací při pandemii, nejen alergickou rýmou. Spotřeba léků byla také vyšší, statistické významnosti dosáhlo navýšení celkových antihistaminik a nazálních dekongestiv.
Závěr
Výsledky studie potvrdily obavy, že při nutnosti dlouhodobě pobývat v domácím prostředí se zhorší alergické obtíže při alergii na roztoče. Opatření nutná k zamezení šíření epidemie bohužel potíže u tohoto typu alergie zhoršují. O to více se tak do popředí dostává možnost preventivního a léčebného působení alergenové imunoterapie, zejména její sublingvální formy, kterou si pacient podává sám a nemusí kvůli tomu ve zhoršené epidemické situaci pravidelně navštěvovat alergologickou ambulanci.
Zdroj: Gelardi M. et al. COVID‐19: When dust mites and lockdown create the perfect storm
Laryngoscope Investigative Otolaryngology 2020; 5: 788–790. Dostupné na https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/lio2.439.
Foto: Unsplash.com
