Kam povedou cesty alergenové imunoterapie v budoucnosti?

15. prosince 2021 | Novinky

Nejen to bylo tématem 10. ročníku Fóra alergenové imunoterapie, již tradičně pořádaného společností Stallergenes Greer, letos ve dnech 12. a 13. listopadu v kongresovém centru U Kapličky v Zaječí ve společném formátu pro lékaře z České a Slovenské republiky.

Setkání alergologů a klinických imunologů zahájili společně současní předsedové odborných společností prof. Petr Panzner a prof. Miloš Jeseňák. Slovenský kolega se také ujal hned první přednášky – ta byla věnována vývoji alergenové terapie a nastínění možné cesty jejího dalšího vývoje v budoucnosti. Profesor Jeseňák potvrdil pevné místo AIT v kontextu léčby alergických onemocnění jako dosud jediné kauzální terapie. Vyzdvihl její důležitost v procesu ovlivnění alergického pochodu a vlivu na doprovodnou léčbu. Zdůraznil, že AIT splňuje požadavky na v současnosti diskutovaný fenomén personalizované medicíny. Jako základní předpoklad úspěchu AIT definoval nutnost stanovení správného příčinného alergenu / příčinných alergenů. K tomu slouží jak používání tradičních kožních prick testů, tak i komponentová diagnostika. V závěru svého sdělení připomenul fakt, že AIT je léčba modifikující alergické onemocnění a možnost jejího používání v praxi dělá z alergologie jedinečný obor.

MUDr. Martin Jelínek ve svém příspěvku shrnul odborné informace prezentované na zářijovém sympoziu společnosti Stallergenes Greer v Berlíně. Vyzdvihl důležitost medicíny založené na důkazech v současném přístupu k prezentaci vědeckých informací. Význam dat získávaných z reálné klinické praxe bude v budoucnu stále větší, a to v návaznosti na kontrolované klinické studie. To se samozřejmě týká i AIT a hodnocení jejího přetrvávajícího účinku v reálných podmínkách léčby.

Profesor Peter Pružinec se věnoval problematice alergií způsobených pyly trav. V přehledu charakterizoval nejčastější druhy trav vyvolávající alergické obtíže a připomenul i nejčastější zkřížené reakce. Akcentoval pevné místo AIT v souladu s farmakoterapií a vyhýbáním se alergenu a její efekt na podstatu onemocnění. V další části prezentoval data z letos publikované observační studie zabývající se hodnocením přínosů sezónní léčby alergie na pyly trav v reálné praxi, a to ze strany pacientů. Podle výsledků byly pro pacienty největšími benefity možnost trávit volný čas mimo domov, nemít příznaky alergie, mít léčbu s jednoduchým podáváním a důvěra v použitou terapii.

V závěru prvního dne odborného programu vystoupila MUDr. Adriana Šrotová s přednáškou zaměřenou na problematiku alergie na roztoče. V úvodu své prezentace uvedla informace o epidemiologii této alergie a významném negativním dopadu na kvalitu života pacientů, včetně následných komorbidit. AIT má v léčbě alergie na roztoče nezastupitelné místo, což potvrzují i odborná doporučení globálních odborných společností. Podstatnou část přednášky věnovala dr. Šrotová informacím o novém přípravku Actair, tabletám určeným pro sublingvální imunoterapii u pacientů s alergickou rýmou/konjunktivitidou způsobenou roztoči. Actair byl právě registrován pro použití v ČR, na Slovensku registrace proběhla již v srpnu. V obou zemích bude nyní následovat zahájení procesu žádosti o cenu a úhradu. Dr. Šrotová prezentovala data z klinických studií, které proběhly s uvedeným přípravkem se zaměřením na účinnost a bezpečnost. V závěrečné části své přednášky lékařka uvedla zajímavou kazuistiku dokumentující průběh atopického pochodu s různými klinickými projevy a možnostmi jeho ovlivnění s pomocí AIT.

Program druhého dne zahájila MUDr. Kateřina Absolonová se svým ohlédnutím za zajímavostmi, které z jejího pohledu přinesl kongres EAACI konaný v červenci v Krakově. První část přednášky byla věnována problematice potravinových alergií, které se díky narůstající prevalenci dostávají do centra pozornosti čím dál častěji. Ve druhé části se dr. Absolonová zaměřila na speciální skupinu pacientů – adolescenty. Podle její zkušenosti je období proměny adolescenta v mladého dospělého časem mnoha výzev jak pro zdravotníky, tak pro tyto pacienty. Zároveň popsala specifika interakcí mezi lékařem a dospívajícím a poukázala na fakt, že v období přechodu zodpovědnosti z rodiče na pacienta je nutná spolupráce zdravotníka s rodinou. Roste role komunikace, edukace, je potřeba trpělivost a kreativita.

MUDr. Ivan Hlinka zaměřil svou přednášku na alergii způsobenou pylem břízovitých dřevin s ohledem na současné klimatické podmínky. V současnosti může alergie na zkříženě reagující břízovité dřeviny trvat ve střední Evropě až 7 měsíců. Klimatické změny mají za následek posun vegetačního období až o 15 dní a zvýšené průměrné počty pylových zrn v ovzduší. V kazuistice pacienta s alergií na uvedené pyly dr. Hlinka dokumentoval zlepšení stavu již po první pylové sezóně. V závěru své přednášky ještě připomněl výhodu použití extraktu ze směsi břízovitých dřevin, které poskytují různorodější repertoár epitopů buněk imunitního systému.

Již zmíněný současný vzestup zájmu o AIT u potravinových alergií reflektovala přednáška MUDr. Zuzany Abaffyové, která si vetkla do názvu otázku ovlivnění potravinové alergie pomocí AIT. Paní doktorka nastínila historii imunoterapie potravinových alergií a použitelné metody, mezi nimiž zmínila orální, sublingvální, epikutánní a subkutánní imunoterapii. Patří sem i imunoterapie pomocí tepelně upravených potravin a nespecifická imunoterapie. Byla zmíněna také současná doporučení EAACI týkající se AIT u potravinových alergií. V závěru dr. Abaffyová upozornila na absolutní a relativní kontraindikace pro imunoterapii potravinových alergií a uvedla doporučení pro vybavení pracoviště, která se dané problematice věnují.     

Poslední přednáška sobotního programu byla zaměřena na téma alergie na domácí zvířata, dominantně na kočku. MUDr. Ester Seberová detailně popsala hlavní alergeny kočky a jejich zkřížené reakce. Byl také zmíněn význam „načasování“ kontaktu s alergenem Fel d 1 s ohledem na riziko rozvoje astmatu nebo vzniku tolerance vlastního zvířete pacientem. Dr. Seberová uvedla, že přístup k léčbě projevů alergie na kočku by měl být komplexní a měl by zahrnovat omezení (zabránění) kontaktů s kočkou, snížení alergenové nálože v bytě a alergenicity kočky, léčbu symptomů alergického onemocnění a alergenovou imunoterapii. V rámci použití AIT v léčbě alergie na kočku dr. Seberová uvedla data z několika klinických studií a nastínila i možné budoucí metody léčby této alergie. Přestože v současnosti není v ČR AIT zvířecími extrakty dostupná, paní doktorka předpokládá výrazný zájem o tuto léčbu, který je dán povahou vztahu pacienta ke zdroji alergenů. Dobrou zprávou pro pacienty může být fakt, že počátkem příštího roku se na našem trhu opět objeví přípravek pro sublingvální imunoterapii s extraktem alergenu kočky.

V závěru odborného programu ještě proběhla diskuze všech přednášejících se zúčastněnými lékaři, kterou moderovali prof. Panzner a prof. Jeseňák. Vedle doplňujících informací k jednotlivým přednáškám se v diskuzi objevila i další odborná a praktická témata.

Nezbývá než doufat, že v příštím roce se lékařská veřejnost bude moci setkat jak na plánovaných odborných akcích pořádaných odbornými společnostmi, tak na akci, jakou bude již 11. ročník Fóra alergenové imunoterapie 2022.

(red)

Foto: Pexels.com

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky