„Kočičí pokoj“ pomohl otestovat účinnost sublingvální alergenové imunoterapie

15. prosince 2021 | Novinky

MUDr. Zuzana Vančíková, VFN Praha

Obstála alergenová imunoterapie ve zmírnění alergie na kočku hodnocené na základě přirozené expozice v pokoji obývaném kočkou a za její přítomnosti?

Úvod

V průmyslově vyspělých zemích se zvyšují počty lidí s alergií na kočku. Důvodem jsou rostoucí počty domácností, ve kterých žije kočka, a zároveň přítomnost kočičího alergenu i na místech, kde tato zvířata přítomna nejsou: školy, školky, pracoviště, domácnosti bez koček. V některých zemích vykazuje 50–70 % dětských astmatiků senzitizaci na alergeny domácích mazlíčků. Hlavním alergenem koček je Fel d 1. V místnosti s 12 kočkami byla naměřena koncentrace tohoto alergenu 40 ng/m3. V domácnostech s kočkou hladina tohoto alergenu osciluje mezi hodnotami 0,7 a 468,5 ng/m3, v domácnostech bez koček je to 0,24–1,78 ng/m3. I tyto nižší hladiny ale mohou být příčinou alergických reakcí.

Design studie

V léčbě je prvotním krokem zamezení kontaktu s alergenem, mnoho pacientů se však koček odmítá vzdát. Alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou léčbou, která řeší podstatu onemocnění. K dispozici je subkutánní i sublingvální forma. Autoři dvojitě zaslepené placebem kontrolované
studie hodnotili účinnost roční AIT u 50 pacientů s klinicky i laboratorně prokázanou alergií na kočku. 25 pacientů užívalo placebo, 25 dostávalo sublingvální vakcínu obsahující Fel d 1 ve stoupajícím množství. Celková dávka alergenu, kterou pacienti dostali za rok léčby, byla 17,1 µg. Kontakt s kočkami během studie nijak omezován nebyl.
Hlavní metodou hodnocení účinnosti léčby byla přirozená expozice alergenu po dobu 90 minut (vždy dopoledne mezi 8. a 12. hodinou) v tzv. kočičím pokoji, místnosti o rozloze 21 m3, ve které se vyskytovala a žila jedna kočičí samice. Průměrná koncentrace alergenu Fel d 1 v této místnosti byla 6,2 ng/m3. Hodnocení proběhlo před zahájením AIT a po 1 roce léčby. U účastníků studie byly zaznamenávány následující parametry: skóre očních, nosních a bronchiálních příznaků a vrcholová výdechová rychlost (PEF) před vstupem do kočičího pokoje a 6× během pobytu v něm. Před léčbou i po ní byly probandům provedeny kožní prick testy. Bezpečnost léčby se hodnotila při každém kontaktu s pacientem.

Populace ve studii

Zařazení pacienti byli ve věku 16–51 let a 76 % tvořily ženy. Studii dokončilo 33 (66 %) pacientů, 17 ve skupině s AIT, 16 ve skupině s placebem. Z nich mělo 27 rinokonjunktivitidu i astma a 6 pouze rinokonjunktivitidu. Důvodem ukončení léčby nebyly u žádného pacienta nežádoucí účinky.

Výsledky

Během expozice v kočičím pokoji došlo u léčených pacientů ke snížení celkového skóre příznaků o 62 % oproti hodnotě před léčbou (p < 0,001), u placebové skupiny ke změně nedošlo. AIT snížila skóre celkových, očních, nosních i astmatických příznaků. Byla také spojena s významným zvýšením PEF (p < 0,05), zatímco ve skupině s placebem se PEF významně nezměnila. Po léčbě byla PEF ve skupině s AIT významně vyšší než v placebové skupině (p < 0,05). AIT, na rozdíl od placeba, rovněž vedla k významnému snížení reaktivity při kožním prick testu se standardizovaným kočičím extraktem.
U žádného pacienta nebyly hlášeny lokální ani systémové nežádoucí reakce.

Závěr

Roční sublingvální AIT s Fel d 1 prokázala účinnost nejen při hodnocení kožní reaktivity prick testy, ale také při měření funkce plic pomocí vrcholové výdechové rychlosti a skóre klinických příznaků během přirozené expozice kočičímu alergenu v místnosti s kočkou, kde toto zvíře žilo.

Zdroj: Alvarez-Cuesta E., Berges-Gimeno P., González-Mancebo E., Fernández-Caldas E., Cuesta-Herranz J., Casanovas M. Sublingual immunotherapy with a standardized cat dander extract: evaluation of efficacy in a double blind placebo controlled study [published correction appears in Allergy]. Allergy. 2007; 62 (7): 810–817; doi: 10.1111/j.1398-9995.2007.01365.x. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17573730/.

Foto: Pexels.com

Autorem článku je:
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze postupně zastávala na několika odborných pracovištích pozice od sekundární lékařky přes vedoucí oddělení a odbornou asistentku až po primariát dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Má atestaci v oboru pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulóza a respirační nemoci a dětská pneumologie. V roce 2001 úspěšně obhájila kandidátskou dizertační práci s názvem Ontogenetický vývoj slizniční imunity a její vztah k některým imunopatologickým stavům. Absolvovala řadu odborných stáží u nás i v zahraničí; pravidelně publikuje v domácích i zahraničních časopisech, je autorkou a spoluautorkou několika monografií, mnoho let učila a přednášela na 2. a 1. LF a PřF UK v Praze, aktuálně přednáší pro IPVZ a na domácích i zahraničních odborných konferencích. Specializuje se na alergologii a klinickou imunologii a respirační onemocnění především u dětí. V současnosti pracuje v ambulanci v Praze 13 a Praze 8.

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky