Kongres EAACI 2022: One Health přístup k precizní medicíně jako cesta budoucnosti (nejen) AIT

31. srpna 2022 | Novinky

Letošní kongres EAACI měla tu čest hostit Praha. Mezi nejobsáhlejší témata patřila oblast vztahu alergie a životního prostředí, potravinové alergie a alergenové imunoterapie (AIT). A jak tedy AIT maximálně vytěžit ve prospěch alergického pacienta? Klíčem je mezioborový přístup.

Od RC k RWE studiím

V oblasti AIT zaznívají stále častěji výsledky studií z reálného života. Nejinak tomu bylo ve sdělení prof. Zieglmayera a dr. Gerstlauera, v němž bylo využito dat z německé lékové databáze, která existuje od r. 2008. Soubor představoval skupinu čítající více než 14 tisíc pacientů léčených AIT a více než 42 tisíc pacientů léčených pouze symptomatickou léčbou. Pacienti byli rozděleni do následujících věkových skupin: 5–12 let, 13–17 let, 18–35 let a 35–50 let. Sledováni byli probandi léčení AIT s travním pylem (2 druhy SLIT, 1× extraktová SCIT, 4× alergoidová SCIT) po dobu minimálně 2 let. První část sdělení byla nazvána „AIT s travním pylem poskytuje dlouhodobou úlevu od alergické rýmy i astmatu u všech věkových skupin: analýza dat z reálné praxe“.

Výsledky studie ukazují, že do 6 let po ukončení AIT byla ve skupině pacientů léčených AIT spotřeba symptomatické medikace o 51,3 % nižší než v kontrolní skupině. Tento jev byl pozorován ve všech věkových skupinách, nejvíce u adolescentů. U pacientů s alergickou rýmou a astmatem léčených pomocí AIT byla spotřeba antiastmatické medikace nižší o 30,6 % během léčby a do 6 let po ukončení AIT u všech věkových skupin.

Další část prezentace nesla název „Věkově specifický účinek AIT s travním pylem na redukci rizika vzniku astmatu“. Výzkum proběhl ve stejné skupině pacientů jako v předchozím sdělení, astmatiků bylo v obou skupinách přibližně 30 %, polyalergiků 42 %.

U pacientů bez bronchiálního astmatu na začátku AIT byl zaznamenám zjevný věkově specifický vliv AIT na redukci rizika vzniku astmatu – nejlepší efekt byl pozorován u nejmladších dětí, s přibývajícím věkem tento efekt klesá. V rámci aplikačních forem AIT fungovala nejlépe SLIT. U monoalergických pacientů léčených AIT se výrazněji projevila redukce vzniku astmatu, a to hlavně ve skupinách 5–35 let.

Studie EfficAPSI aneb důležitost dat reálných pacientů

Dalším sdělením týkajícím se AIT byla studie EfficAPSI. Na kongresu ji prezentoval profesor Demoly. I tato odborná práce má široký záběr dat z reálného života pacientů – vychází z francouzského zdravotnického registru, který vznikl v roce 2006 a obsahuje data 99 % populace. Primárním cílem studie bylo vyhodnocení vlivu sublingvální AIT (SLIT) v kapkové formě na vznik a zhoršení astmatu u pacientů s alergickou rýmou. Studie se zúčastnilo přes 430 000 pacientů; 101 345 pacientů s alergickou rýmou bylo léčeno symptomatickou léčbou a SLIT v kapkové formě minimálně 2 roky (byli zařazeni pacienti s astmatem nebo bez astmatu). Kontrolní skupinu tvořilo 333 082 probandů s alergickou rýmou (s astmatem nebo bez) léčených pouze symptomatickou medikací. Studie zkoumala vliv široké škály použitých alergenů včetně roztočů domácího prachu, koček, pylů travin, břízy a ambrozie. Výsledky studie byly konzistentní napříč všemi věkovými skupinami (byli sledováni pacienti těchto věkových skupin: 5–25, 25–40, 40–50, > 50 let) i alergeny. U pacientů léčených symptomatickou medikací a SLIT v kapkové formě bylo pozorováno snížení rizika vzniku astmatu o více než 20 % oproti pacientům užívajícím pouze symptomatické léky.

Dále bylo u skupiny pacientů s preexistujícím astmatem léčených SLIT pozorováno snížení rizika zhoršení astmatu o 28 % a snížení rizika o 37 % u závažných forem astmatu ve srovnání s kontrolní skupinou.

Poznámka: Analýza výsledků týkající se sekundárních cílů studie EfficAPSI právě probíhá. Za sekundární cíl je zde považována spotřeba zdrojů pro zdravotní péči u pacientů s alergickou rýmou.

Profesor Heffler ve sdělení „Praktická doporučení: AIT u astma bronchiale“ cituje souhrnnou informaci (Farraia M., 2022) ze 42 studií (randomizovaných i nerandomizovaných, celkem se jednalo o 325 826 osob). Zdůrazňuje možný preventivní efekt AIT na propuknutí astmatu – největší efekt je patrný u dětí a monosenzibilizovaných pacientů, kde léčba AIT probíhala 3 roky. Otevírá též otázku „okna příležitosti“, tj. kdy použít AIT a kdy má tato terapie u alergické rýmy největší vliv na rozvoj astmatu.

vlastního výzkumu profesora Hefflera jsou uvedena data týkající se AIT a poklesu plicních funkcí. Z dlouhodobého sledování (v letech 1991–2006) vyplývá, že u pacientů bez AIT došlo k poklesu plicních funkcí, u pacientů léčených SLIT (optimálně 4–5 let) k poklesu plicních funkcí nedošlo.

Dále řečník nastínil možnosti použití AIT i u částečně kontrolovaného astmatu. V neposlední řadě se věnoval i problematice vztahu AIT a biologik, kde zmínil i možnost rozšíření indikací AIT (těžké astma bronchiale, nekontrolované profesní astma, SLIT pro pacienty s alergickou rýmou / astmatem a současně trpící eozinofilní ezofagitidou).

Astmatik, který bude dobře reagovat na AIT,je podle něj pacient s eozinofilií léčený inhalačními kortikoidy, současně trpící alergickou rýmou, který má duální odpověď FEV1 na spirometrii – tedy nejen časnou fázi, mediovanou IgE, ale i pozdní fázi.

Stále však trvá potřeba nalézt vhodné biomarkery predikující odpověď na AIT.

Ke komplexnějšímu sledování problematiky AIT byly již v některých zemích (Velká Británie, Itálie, …) založeny registry AIT.

Do léčby kopřivek vstupuje biologická léčba

Profesor Zuberbier upozornil na aktualizaci Doporučení pro diagnostiku a management kopřivky (2021), kde je kromě jiného uvedeno, že pokud není možno urtiku dostat pod kontrolu čtyřnásobkem běžné dávky antihistaminik 2. generace za 2–4 týdny, je třeba zvážit přidání omalizumabu. Dokument je podrobně uveden na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34536239/.

Akcentace molekulární alergologie

V několika sděleních, týkajících se hlavně potravinových alergií, byl odkaz na sborník informací z oblasti molekulární alergologie „EAACI Molecular Allergology User’s Guide“, který byl po 6 letech aktualizován, a nyní je tedy ve verzi MAUG 2.0. dostupný na https://hub.eaaci.org/resources_guidelines/molecular-allergology-users-guide-2-0/.

Profesorka Santosová ve své prezentaci, zaměřené na molekulární diagnostiku potravinových alergií, mj. zmínila funkční charakteristiky sIgE, zde konkrétně proti arašídům. Prostá hodnota sIgE bez vztahu k dalším veličinám je velmi zevrubnou informací. Konkretizovala pojmy specifita, specifická aktivita, diverzita a avidita sIgE.

Matky alergiků se ptají: Jak znovuzařadit alergen do jídelníčku?

Další sdělení z oblasti potravinových alergií se zabývalo znovuzavedením potravinových alergenů do stravy alergika. Dle studie, v rámci které výzkumníci komunikovali s matkami alergiků ve Velké Británii, požadují rodiny pacientů jednoznačná pravidla pro reintrodukci alergenů (vhodné načasování, množství potraviny, alternativy k alergizující potravině, recepty, …). I přesto, že některé země (Kanada, Irsko) svá pravidla pro reintrodukci mají, zazněl požadavek na standardizaci tzv. food allergen ladders.

Zelená pro Go Green

EAACI aktuálně zprovozňuje cyklus webinářů „Go Green“, jehož cílem je diskutovat možnosti zvýšení udržitelnosti v denním životě – ať už se to týká výzkumu, či péče o pacienty. (Seminář proběhne 16. 9. 2022 – registrace na https://www.eaaci.org/newsfeed/4895-gogreen.) Toto směřování aktivit EAACI má vazbu na koncept One Health, který je založen na myšlence, že zdraví lidí je v úzké vazbě se zdravím zvířat a ekosystémů, a cílí na zachování a optimalizaci těchto podob zdraví lidí. Ostatně motto celého letošního kongresu bylo „Společné příčiny alergie a chronických zánětlivých chorob v rámci přístupu One Health“.

Foto: archiv

Autorem článku je:
MUDr. Kateřina Absolonová

Vystudovala medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1990 nastoupila do Krajské nemocnice v Liberci jako dětská lékařka. Později k atestaci z pediatrie připojila atestaci z alergologie a klinické imunologie, tomuto oboru se věnuje dodnes. Na svém kontě má bohatou přednáškovou činnost; v roce 2012 organizovala sjezd českých a slovenských alergologů a klinických imunologů v Liberci. Je členkou v několika odborných společnostech: České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP, České společnosit dětské pneumologie ČLS JEP a mezinárodní The European Academy of Allergy and Clinical Immunology. Od roku 2012 působí jako lékařka v soukromé ordinaci Alergologie a klinická imunologie v Liberci, kterou vede se svým otcem.

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky