Ve vyspělých zemích je přibližně u 1 % dětí mladších dvou let diagnostikována alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM). V Austrálii, Anglii a Norsku vzrostla preskripce specializovaných mléčných formulí oproti předpokládaným hodnotám v posledních letech desetkrát. Mnohdy je však tato diagnóza mylná, dietní opatření zbytečná a děti i rodiče bezúčelně traumatizováni.
Otazníky kolem ABKM
Problematika ABKM u dětí se však potýká s nedostatkem dat založených na důkazech. Skupina odborníků zabývajících se touto problematikou proto k vytvoření konsenzuálních praktických doporučení zvolila delfskou metodu. Jde o skupinové hledání řešení, jehož podstatou je anonymní získávání názorů nezávislých odborníků na určité téma. Experti odpovídají v několika kolech a dotazy v dalších kolech se odvíjejí z předchozích odpovědí. Název metody byl vybrán podle podoby s antickou řeckou věštírnou v Delfách, která předpovídala budoucnost s údajně velkou přesností.
Metody studie Delphi
Cílem vytvořených doporučení je bezpečně snížit naddiagnostikovanost ABKM a podpořit kojení dětí se suspektní ABKM.
Vytvoření konsenzuálních doporučení se účastnilo 17 expertů různých specializací ze zemí Evropy, Asie, Afriky, Austrálie, Středního východu a Severní Ameriky (specializace: pediatrie, výživa, laktační podpora a pediatrické subspecializace – alergologie, gastroenterologie, dermatologie).
Žádný z účastníků nesměl mít vazby na výrobce speciálních mléčných formulí. Ke studii bylo přizváno také několik rodičů dětí s ABKM.
Experti se celkem shodli v 38 zásadních prohlášeních v několika kategoriích. K nejdůležitějším patří následující:
- Mateřské mléko je nejvhodnější mléko pro všechny děti bez ohledu na přítomnost ABKM. Jedinou absolutní kontraindikací kojení je klasická galaktosémie dárkyně mateřského mléka.
• Při ABKM kojeného dítěte nejsou ve většině případů nutné dietní restrikce u matky. Ty je možné zvážit v případě, kdy si matka všimla jednoznačné souvislosti mezi svou dietou a zhoršením ekzému. V případě ostatních příznaků ale shody, zda má, či nemá matka držet dietu, dosaženo nebylo.
• U plně kojených dětí s chronickými příznaky je diagnóza ABKM pravděpodobná pouze vzácně při specifických příznacích.
• ABKM není pravděpodobná u dětí se změnami charakteru stolice, obtížemi s krmením, občasnými stopami krve ve stolici nebo nosními a respiračními příznaky, pokud není jasná vazba těchto potíží na požití bílkoviny kravského mléka.
• Pláč objevující se opakovaně po požití bílkoviny kravského mléka je možnou známkou ABKM.
• Speciální formule by neměla být doporučována jako prevence rozvoje atopických onemocnění ani u kojenců, kteří jsou kojeni nebo by se k plnému kojení mohli vrátit. Také by neměla být doporučována u prospívajících dětí nad 12 měsíců se smíšenou stravou.
Při porovnání s předchozím konsenzuálním doporučením jsou kritéria pro záchyt ABKM restriktivnější a omezují význam dietních opatření u matky a specializovaných mléčných formulí.
Závěr
Předkládaná doporučení se snaží snížit naddiagnostikovanost ABKM u dětí a zabránit zbytečnému užívání specializovaných výživových formulí. Zahrnují užší kritéria pro záchyt ABKM, větší podporu kojení a omezení užívání specializovaných mléčných formulí. K ověření jejich účinnosti a bezpečnosti je však třeba ještě dalších studií.
Zdroj: Allen H. I., Pendower U., Santer M. et al. Clin Exp Allergy. 2022; 52: 848–858. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35615972/.
Foto: Shutterstock.com
