Netraumatizujte nám děti bezlaktózovou dietou, jsou zdravé

30. srpna 2022 | Novinky

Ve vyspělých zemích je přibližně u 1 % dětí mladších dvou let diagnostikována alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM). V Austrálii, Anglii a Norsku vzrostla preskripce specializovaných mléčných formulí oproti předpokládaným hodnotám v posledních letech desetkrát. Mnohdy je však tato diagnóza mylná, dietní opatření zbytečná a děti i rodiče bezúčelně traumatizováni.

Otazníky kolem ABKM

Problematika ABKM u dětí se však potýká s nedostatkem dat založených na důkazech. Skupina odborníků zabývajících se touto problematikou proto k vytvoření konsenzuálních praktických doporučení zvolila delfskou metodu. Jde o skupinové hledání řešení, jehož podstatou je anonymní získávání názorů nezávislých odborníků na určité téma. Experti odpovídají v několika kolech a dotazy v dalších kolech se odvíjejí z předchozích odpovědí. Název metody byl vybrán podle podoby s antickou řeckou věštírnou v Delfách, která předpovídala budoucnost s údajně velkou přesností.

Metody studie Delphi

Cílem vytvořených doporučení je bezpečně snížit naddiagnostikovanost ABKM a podpořit kojení dětí se suspektní ABKM.

Vytvoření konsenzuálních doporučení se účastnilo 17 expertů různých specializací ze zemí Evropy, Asie, Afriky, Austrálie, Středního východu a Severní Ameriky (specializace: pediatrie, výživa, laktační podpora a pediatrické subspecializace – alergologie, gastroenterologie, dermatologie).

Žádný z účastníků nesměl mít vazby na výrobce speciálních mléčných formulí. Ke studii bylo přizváno také několik rodičů dětí s ABKM.

Experti se celkem shodli v 38 zásadních prohlášeních v několika kategoriích. K nejdůležitějším patří následující:

  • Mateřské mléko je nejvhodnější mléko pro všechny děti bez ohledu na přítomnost ABKM. Jedinou absolutní kontraindikací kojení je klasická galaktosémie dárkyně mateřského mléka.

• Při ABKM kojeného dítěte nejsou ve většině případů nutné dietní restrikce u matky. Ty je možné zvážit v případě, kdy si matka všimla jednoznačné souvislosti mezi svou dietou a zhoršením ekzému. V případě ostatních příznaků ale shody, zda má, či nemá matka držet dietu, dosaženo nebylo.

• U plně kojených dětí s chronickými příznaky je diagnóza ABKM pravděpodobná pouze vzácně při specifických příznacích.

• ABKM není pravděpodobná u dětí se změnami charakteru stolice, obtížemi s krmením, občasnými stopami krve ve stolici nebo nosními a respiračními příznaky, pokud není jasná vazba těchto potíží na požití bílkoviny kravského mléka.

• Pláč objevující se opakovaně po požití bílkoviny kravského mléka je možnou známkou ABKM.

• Speciální formule by neměla být doporučována jako prevence rozvoje atopických onemocnění ani u kojenců, kteří jsou kojeni nebo by se k plnému kojení mohli vrátit. Také by neměla být doporučována u prospívajících dětí nad 12 měsíců se smíšenou stravou.

Při porovnání s předchozím konsenzuálním doporučením jsou kritéria pro záchyt ABKM restriktivnější a omezují význam dietních opatření u matky a specializovaných mléčných formulí.

Závěr

Předkládaná doporučení se snaží snížit naddiagnostikovanost ABKM u dětí a zabránit zbytečnému užívání specializovaných výživových formulí. Zahrnují užší kritéria pro záchyt ABKM, větší podporu kojení a omezení užívání specializovaných mléčných formulí. K ověření jejich účinnosti a bezpečnosti je však třeba ještě dalších studií.

Zdroj: Allen H. I., Pendower U., Santer M. et al. Clin Exp Allergy. 2022; 52: 848–858. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35615972/.

Foto: Shutterstock.com

Autorem článku je:
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze postupně zastávala na několika odborných pracovištích pozice od sekundární lékařky přes vedoucí oddělení a odbornou asistentku až po primariát dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Má atestaci v oboru pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulóza a respirační nemoci a dětská pneumologie. V roce 2001 úspěšně obhájila kandidátskou dizertační práci s názvem Ontogenetický vývoj slizniční imunity a její vztah k některým imunopatologickým stavům. Absolvovala řadu odborných stáží u nás i v zahraničí; pravidelně publikuje v domácích i zahraničních časopisech, je autorkou a spoluautorkou několika monografií, mnoho let učila a přednášela na 2. a 1. LF a PřF UK v Praze, aktuálně přednáší pro IPVZ a na domácích i zahraničních odborných konferencích. Specializuje se na alergologii a klinickou imunologii a respirační onemocnění především u dětí. V současnosti pracuje v ambulanci v Praze 13 a Praze 8.

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky