Molekuly prozradí, kdo ušetří a komu se bude lépe dýchat

23. února 2022 | Novinky

Nástroj umožňující detailní analýzu senzibilizace na srst domácích mazlíčků může v budoucnu významně usnadnit individuální nastavení terapie u osob s alergií. Kdy přesně to bude? Odpověď přináší přehledový článek na téma molekulové alergenové diagnostiky.

Úvod

Alergie na kočičí a psí srst je dlouhodobě považována za rizikový faktor rozvoje astmatu a alergické rinitidy. V Evropě žijí psi až ve 38 % domácností a kočky ve 25 % domácností, což představuje značné množství osob vystavených zvířecím alergenům. Tyto alergeny jsou přítomny zejména v srsti, slinách a moči zvířat, a snadno se tedy šíří do okolí. Alergie na kočičí srst je nejběžnější zvířecí alergií a její diagnostika není na rozdíl od psích alergenů komplikovanou záležitostí. Je to pravděpodobně dáno skutečností, že většina pacientů reaguje na jeden hlavní protein – sekretoglobin Fel d 1.

Cílem prezentovaného článku je shrnutí příznaků a epidemiologie nejběžnějších zvířecích alergií na kočičí a psí srst se zaměřením na molekulovou alergenovou diagnostiku.

Prevalence senzibilizace a časové souvislosti

Příkladem stanovení prevalence senzibilizace je německý průzkum čítající více než 13 000 respondentů. Z výsledků vyplývá, že 12,6 % dětí je senzibilizováno na zvířecí srst. Prevalence roste s věkem, přičemž ve věkové skupině 36 let dosahuje 5,7 %, ve skupině 7–10 let je dvojnásobná (11,5 %) a ve věkové kategorii 14–17 let dosahuje prevalence 17,2 %. Známé geografické rozdíly jsou připisovány odlišným kulturním zvyklostem, environmentálním faktorům i odlišné míře vlastnictví domácích zvířat v různých státech. Rozdíly jsou pozorovány také v závažnosti symptomů alergie, kterými mohou být mírný diskomfort kvůli rinitidě nebo konjunktivitida, ale i závažné formy astmatu. Některé studie naznačují souvislost mezi senzibilizací na kočičí a psí srst v raném dětství a pozdějším rozvojem alergické rinitidy a astmatu, jiné studie tuto asociaci u rinitidy ovšem nepotvrzují.

Klinický význam CRD

Diagnostika alergie se tradičně opírá o detekci IgE protilátek specifických pro alergen. Testování založené na specifických IgE protilátkách proti molekulově definovaným alergenům (komponentám) může odhalit reakci na druhově specifické alergeny či zkříženou reakci přesněji než diagnostické testy na bázi extraktů z alergenních zdrojů, obsahujících celý komplex složek. Řada rekombinantních proteinů, které jsou v současné době k dispozici pro molekulovou alergenovou diagnostiku, poskytuje lepší diagnostické možnosti zejména u pacientů s polysenzibilizací či závažným astmatem. Molekulová alergenová diagnostika (component-resolved diagnostics – CRD) tak může pomoci rozlišit specifickou senzibilizaci od senzibilizace související se zkříženou reaktivitou.

Díky dostupnosti tohoto druhu testování probíhá řada epidemiologických studií s fokusem na přínosy CRD coby nástroje, pomocí něhož by bylo možné detekovat atypickou senzibilizaci i minoritní komponenty alergenů. CRD by mohla být přínosem rovněž s ohledem na lepší klinickou senzitivitu v případech, kdy je daný alergen přítomen v extraktu z přirozeného alergenu jen ve velmi malém množství. Vyšší specificita testování využívajícího komponenty byla zjištěna například u vybraných potravinových alergií.

CRD coby marker zdravotních rizik

CRD by podle autorů přehledového článku mohla sloužit jako marker zvýšeného rizika astmatu. Poznatky naznačují, že senzibilizace na alergenovou komponentu koně Equ c 1 je spojována s vyšším rizikem závažného astmatu u dětí. Astmatické děti s alergií na kočičí srst mají vyšší hladiny sIgE u Fel d 1 než děti s alergickými projevy v podobě rinitidy. Jiná studie, do níž byly zapojeny děti s alergií na kočičí srst, ukazuje, že projevy astmatu po kontaktu s kočičí srstí souvisí se sIgE proti kočičím alergenovým komponentám Fel d 1 a Fel d 4.

Využití CDR coby prediktoru závažnosti alergického onemocnění bylo hodnoceno v rozsáhlé longitudinální populační studii s pediatrickými pacienty. Senzibilizace na Fel d 1 a Can f 1 ve čtyřech letech věku a molekulární polysenzibilizace na alergenové komponenty kočičí a psí srsti predikovala alergii na kočičí a psí srst v 16 letech věku dítěte výrazně lépe než využití IgE proti kočičím a psím alergenům obsahujícím celý komplex složek.

Možnosti léčby osob s alergií na zvířecí srst zahrnují důsledné vyhýbání se alergenu, farmakoterapii či alergenovou imunoterapii. Možnosti,které nabízí CRD,tedy odlišení specifické senzibilizace od senzibilizace související se zkříženou reaktivitou, jsou velmi důležité zejména pro alergenovou imunoterapii a výběr hlavního alergenu pro léčbu. Díky využití CRD je možné lépe zacílit imunoterapii – ta je v současnosti jedinou léčbou působící přímo na příčinu alergického onemocnění.

Shrnutí a závěr

Podle autorů přehledového článku se do budoucna předpokládá klinický význam CRD například u pacientů s podezřením na alergii na psí srst, protože by mělo být možné posoudit všechny komponenty Can f 1, 2, 3, 4, 5 a 6 a potvrdit tak monosenzitizaci na Can f 5. Čím vyšší je senzibilizace a kosenzibilizace na Can f 5 a Can f 1/2, tím více se u pacientů vyskytuje astma. U pacientů s podezřením na alergii na kočičí srst se jako nejdůležitější komponenty vyžadující kontrolu ukazují Fel d 1, 2 a 4. Senzibilizace na Fel d 1 je spojována s astmatem a polysenzibilizace na Fel 1, 2 a 4 s klinickou reaktivitou na kočku, bronchiálními projevy a vyššími hodnotami v dechovém testu FENO. Senzibilizace na Fel d 2 a Fel d 4 je naopak asociována s výskytem atopické dermatitidy. U osob s podezřením na alergii na koňskou srst bylo zjištěno, že klinický význam má jen senzibilizace na alergenovou komponentu koně Equ c 1, a to kvůli souvislosti s astmatem.

CRD umožňuje detailní analýzu senzibilizace a může významně usnadnit individuální nastavení terapie u osob s alergií. Otázku klinického využití CRD u pacientů s alergií na zvířecí srst je ovšem nutné dále a podrobněji analyzovat. Do doby, než budou k dispozici přesnější poznatky, se doporučuje využívat CRD spíše jako doplňkovou metodu než jako náhradu zavedených diagnostických postupů. Role alergenových molekul coby markerů a prediktorů závažnosti onemocnění si žádá podrobnější výzkum, stejně jako posouzení CRD coby nástroje identifikace pacientů s dobrou odezvou na alergenovou imunoterapii. CRD má potenciál snížit náklady na lékařskou péči, snížit výskyt nežádoucích účinků léčby alergií a zlepšit kvalitu života pacientů s alergickým onemocněním.

(pak)

Zdroj: Schoos A. M., Nwaru B. I., Borres M. P. Component-resolved diagnostics in pet allergy: Current perspectives and future directions. J Allergy Clin Immunol 2021 Apr; 147 (4): 1164–1173; doi 10.1016/j.jaci.2020.12.640. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33444632/.

Foto: Shutterstock.com

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky