Alergie na roztoče
Právě spíte. Absenci světla provází hrobové ticho. Netušíte, že se k vám pomalu plíží tisíce členovců. Jejich otylé tělo pokryté chlupy či brvami kontrastuje se 4 páry tenkých nohou. Nepřítomnost očí jim nebrání v dosažení jejich cíle – sežrat kusy vaší kůže. Zdá se vám to jako scéna z hororu? Ne, toto je vaše každodenní realita.
V běžné matraci s námi žije 100 000 až 10 milionů roztočů [1]. Jedná se o saprofyty, jejichž strava je z 85 % tvořena odpadlými kožními šupinami. Běžně jejich přítomnost nevnímáme, což se ale může výrazně změnit, pokud trpíme alergií na ně. Prevalence senzibilizace na roztoče je 25,9 % a prevalence roztočové alergické rýmy je 17,1 % [2]. Celoroční projevy alergické rýmy nepříznivě ovlivňují kvalitu života a jsou spojovány se zvýšenou socioekonomickou zátěží [3] [4] [5] [6] [7]. Navíc pacienti s roztočovou alergickou rýmou mají vyšší riziko rozvoje astmatu bronchiale než běžná populace, či dokonce než pacienti se senzibilizací na jiný alergen [8] [9].
Projevy alergií lze tlumit vyhýbáním se alergenu, symptomatickou léčbou a alergenovou imunoterapií. Z těchto možností lze však jen alergenovou imunoterapii označit za léčbu, která má potenciál změnit průběh nemoci a případně zamezit alergickému pochodu.
Actair, nová alergenová imunoterapie na českém trhu
Novinkou v alergenové imunoterapii, která právě přichází na český trh, je preparát Actair (v některých zemích nazývaný Orylmyte). Obsahuje směs těl a výkalů roztočů D. farinae a D. pteronyssinus.
Preparát se opírá o data z řady studií II. a III. fáze. Studie probíhaly v Kanadě (355 dospělých [10]), Evropě (509 dospělých [11]) a Japonsku (968 dospělých [12] a 438 dětí nad 5 let [13]). Dále proběhla i rozsáhlá mezinárodní studie (1 607 pacientů nad 12 let [14]). Výsledek byl jednotný napříč studiemi s průkazem významné superiority Actairu v potlačování projevů alergické rinitidy proti placebu.
Nástup účinku byl patrný již v 8. až 10. týdnu od nasazení [12].
V mezinárodní studii pacienti lék užívali po dobu 1 roku a následně byli sledováni ještě rok po vysazení medikace. I v období po vysazení Actairu zlepšení projevů přetrvávalo. Statisticky významné zlepšení bylo prokázáno napříč všemi těmito příznaky: kýchání, vodová nosní sekrece, svědění nosu, nosní obstrukce, svědění očí i slzení [14]. Zásadní ovšem je, že alergenová imunoterapie umožnila redukci symptomatické léčby – 24 % pacientů mohlo vysadit perorální antihistaminika, 30 % nosní kortikoidy a 27 % pacientů mohlo symptomatickou léčbu vysadit zcela [15].
Actair má indikaci a úhradu pojišťovny k léčbě středně těžké až těžké alergické rinitidy nebo rinokonjunktivitidy způsobené roztoči domácího prachu a diagnostikované podle klinické anamnézy a pozitivního testu citlivosti na roztoče domácího prachu (kožní prick test a/nebo specifické IgE) u dospívajících (12–17 let) a dospělých [16].
Slovo na závěr
Alergenová imunoterapie je schopna nejen zlepšit pacientovy potíže, ale zároveň může příznivě ovlivnit vývoj nemoci do budoucna. Samozřejmě platí, že ne pro každého pacienta je k alergenová imunoterapie vhodná, ale u každého pacienta bychom měli léčbu alespoň zvážit. Alergolog je jediný lékař, který může předepisovat alergenovou imunoterapii na pojišťovnu.
Zdroje a reference:
[1] Lyon W. F. House dust mites. Ohio State University Extension Fact Sheet, HYG-2157-97, 1991.
[2] Blomme K. Prevalence of allergic sensitization versus allergic rhinitis symptoms in an unselected population. Int Arch Allergy Immunol. 2013; 160 (2): 200–7; doi: 10.1159/000339853. Epub 2012 Sep 25.
[3] Braido F., Arcadipane F., Marugo F., Hayashi M., Pawankar R. Allergic rhinitis: current options and future perspectives. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2014; 14: 168–76.
[4] Brehler R., Klimek L., Kopp M. V., Virchow J. C. Specific immunotherapy-indications and mode of action. Dtsch Arztebl Int. 2013; 110: 148–58.
[5] Brozek J. L., Bousquet J., Baena-Cagnani C. E., Bonini S., Canonica G. W., Casale T. B., et al. Allergic rhinitis and its impact on asthma (ARIA) guidelines: 2010 revision. J Allergy Clin Immunol. 2010; 126: 466–76.
[6] Meltzer E. O., Bukstein D. A. The economic impact of allergic rhinitis and current guidelines for treatment. Ann Allergy Asthma Immunol. 2011; 106: S12–S6.
[7] Zuberbier T., Lötvall J., Simoens S., Subramanian S. V., Church M. K. Economic burden of inadequate management of allergic diseases in the European Union: a GA(2) LEN review. Allergy. 2014; 69: 1275–9.
[8] Linneberg A., HenrikNielsen N., Frølund L., Madsen F., Dirksen A., Jørgensen T. The link between allergic rhinitis and allergic asthma: a prospective population-based study. The Copenhagen allergy study. Allergy. 2002; 57: 1048–52.
[9] Shaaban R., Zureik M., Soussan D., Neukirch C., Heinrich J., Sunyer J., et al. Rhinitis and onset of asthma: a longitudinal population-basedstudy. Lancet. 2008; 372: 1049–57.
[10] Roux M., Devillier P., Yang W. H., Montagut A., Abiteboul K., Viatte A., et al. Efficacy and safety of sublingual tablets of house dust mite allergen extracts: Results of adose-ranging study in an environmental exposure chamber. J Allergy Clin Immunol. 2016; 138: 4.
[11] Bergmann K.-C., Demoly P., Worm M., Fokkens W. J., Carrillo T., Tabar A. I., et al. Efficacy and safety of sublingual tablets of house dust mite allergen extracts in adults with allergic rhinitis. J Allergy Clin Immunol. 2014; 133: 1608–1614.e6.
[12] Okamoto Y., Fujieda S., Okano M., Yoshida Y., Kakudo S., Masuyama K. House dust mite sublingual tablet is effective and safe in patients with allergic rhinitis. Allergy. 2016; 72: 435–43.
[13] Okamoto Y., Fujieda S., Okano M., Hida H., Kakudo S., Masuyama K. Efficacy of house dust mite sublingual tablet in the treatment of allergic rhinoconjunctivitis: A randomized trial in a pediatric population. Pediatr Allergy Immunol. 2018; 30: 66–73.
[14] Demoly P., Corren J., Creticos P., DeBlay F., Gevaert P., Hellings P., et al. A 300 IR sublingual tablet is an effective, safe treatment for house dust mite-induced allergic rhinitis: An international, double-blind, placebo-controlled, randomized phase III clin. J Allergy Clin Immunol. 2021 Mar; 147 (3): 1020–1030.e10; doi: 10.1016/j.jaci.2020.07.036
[15] Pfaar O., Demoly P., Creticos P., De Blay F., Gevaert P., Karagiannis E., et al. Reduction in rescue medication use in patients treated with the 300 IR house dust mite SLIT tablet. 2020. [abstract no. 1866]. Allergy 2020; 75 (Suppl. 109): 102–3.
[16] SÚKL, SPC, Actair. Dostupné online: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0248578.
