Retrospektivní studie EfficAPSI přinesla dosud nejrozsáhlejší data z reálné praxe o dopadu sublingvální alergenové imunoterapie (SLIT) na využívání zdravotní péče u pacientů s alergickou rinitidou s přidruženým astmatem nebo bez něj. Sledování více než 445 000 pacientů po dobu až 8 let dokládá nejen terapeutický efekt v průběhu léčby, ale i jeho přetrvání po jejím ukončení.
Alergická rinitida postihuje celosvětově 400 milionů lidí; ve Francii trpí tímto onemocněním odhadem 20–30 % populace, přičemž třetina z nich má souběžné alergické astma. Standardní farmakologická léčba (antihistaminika, intranazální nebo systémové kortikosteroidy) kontroluje příznaky, ale neléčí příčinu onemocnění. Navíc je spojena s řadou nežádoucích účinků: antihistaminika způsobují ospalost a zhoršují psychomotorické funkce, dlouhodobé podávání systémových kortikosteroidů pak přináší rizika osteoporózy, diabetu a retardace růstu u dětí.
Alergenová imunoterapie (AIT) je dosud jediným přístupem, který zasahuje do imunologické podstaty alergie. Přestože kontrolované klinické studie potvrzují její účinnost, data z reálné klinické praxe o dlouhodobém dopadu na spotřebu zdravotní péče byla dosud omezená.
Jak studie probíhala
Kohortová studie EfficAPSI propojila registr výdejů SLIT s francouzskou národní databází zdravotních pojišťoven (SNDS). Do analýzy bylo zařazeno 112 492 pacientů léčených SLIT a 333 082 kontrol léčených pouze symptomatickou medikací (celkem 445 574 pacientů).
Sledované období bylo rozděleno do pěti fází: historické období (2 roky před zahájením léčby) a čtyři dvouleté periody sledování. První dvě periody odpovídají době aktivní léčby a poslední dvě době po ukončení terapie. Výsledky tak umožňují posoudit nejen efekt léčby, ale i přetrvávání účinku.
Výrazné snížení potřeby léků na alergickou rinitidu
Ve srovnání s kontrolní skupinou byl u pacientů léčených SLIT zaznamenán výrazně větší pokles výdeje antihistaminik a intranazálních kortikosteroidů. Rozdíl mezi skupinami ve změně oproti historickému období dosahoval 28–49 % v průběhu léčby a 28–38 % po jejím ukončení, a to ve prospěch SLIT. Na konci sledování nepotřebovalo antihistaminika ani intranazální kortikosteroidy 30,3 % pacientů ze skupiny SLIT oproti 13,6 % v kontrolní skupině. Tato data svědčí o tom, že imunoterapie vede ke skutečné modifikaci onemocnění, nikoli jen k dočasné úlevě od příznaků.
Benefit pro pacienty s astmatem
Přibližně třetina pacientů v obou skupinách měla již při vstupu do studie mírné až středně těžké astma. V této subpopulaci vedla léčba SLIT k soustavnému poklesu spotřeby antiastmatik. Rozdíl mezi skupinami ve změně oproti historickému období se pohyboval mezi 17 a 29 % ve prospěch SLIT, a to jak v průběhu léčby, tak po jejím ukončení. Na konci sledování 27,6 % pacientů se souběžným astmatem ze SLIT skupiny nepotřebovalo žádnou antiastmatickou medikaci, oproti 21,8 % v kontrolní skupině.
Snížení užívání kortikosteroidů
EfficAPSI jako první studie svého druhu prokázala statisticky významné snížení množství užívaných kortikosteroidů (tzv. steroid-sparing effect). V celkové populaci byl u pacientů ze skupiny SLIT zaznamenán pokles průměrné kumulativní dávky perorálních kortikosteroidů (OCS) i počtu vydaných balení, zatímco v kontrolní skupině bylo v prvním období pozorováno zvýšení spotřeby OCS o 17 % (počty balení) a 25 % (kumulativní dávka). Rozdíl ve změně oproti historickému období favorizoval SLIT po celou dobu sledování. Na konci sledování neobdrželo žádné OCS 57,3 % exponovaných pacientů oproti 51,0 % kontrol. Výsledky jsou konzistentní jak v celkové populaci, tak v subpopulaci s astmatem.
Méně konzultací, méně hospitalizací
Snížení objemu potřebné zdravotní péče se neomezil pouze na medikaci. V průběhu sledování klesal počet návštěv u praktického lékaře statisticky významně více u pacientů se SLIT než u kontrol. Po počátečním nárůstu konzultací u pneumologa došlo ke sblížení a ke konci sledování navštěvovalo pneumologa výrazně méně pacientů ze skupiny SLIT. Trend hospitalizací z jakékoli příčiny i hospitalizací z důvodu astmatu byl rovněž příznivější ve skupině SLIT, ačkoli rozdíl nedosáhl statistické významnosti.
Přetrvávající efekt po ukončení léčby
Klíčovým zjištěním EfficAPSI je, že benefity léčby SLIT přetrvávaly i v posledních dvou sledovaných obdobích, tedy 4 až 8 let po zahájení sledování a 2–4 roky po ukončení terapie. Dlouhodobý charakter účinku je v souladu s imunomodulačním mechanismem AIT a odpovídá výsledkům srovnatelných reálných studií (BREATH, REACT). Průměrná délka sledování dosáhla 6,9 let ve skupině SLIT a 8,2 let v kontrolní skupině – jde o dosud nejdelší sledování v oblasti AIT.
Závěr pro praxi
EfficAPSI poskytuje silné reálné důkazy o tom, že SLIT je spojena s dlouhodobým a přetrvávajícím snížením spotřeby léků na alergickou rinitidu i astma, včetně systémových kortikosteroidů, a s poklesem čerpání zdravotní péče. U pacientů s alergickou rinitidou – zejména se souběžným astmatem – by aktivní zvážení imunoterapie mělo být standardní součástí léčebné strategie, a to nejen pro ovlivnění příznaků, ale i pro modifikaci průběhu onemocnění a snížení systémové zátěže kortikosteroidy.
Zdroj: Devillier P, et al. Impact of Liquid Sublingual Immunotherapy on Health Care Resource Use in Allergic Rhinitis and Asthma in the Real-world EfficAPSI Study. J Investig Allergol Clin Immunol 2026; Vol. 36(6). doi: 10.18176/jiaci.1142
Zdroj obrázku: ChatGPT
