Problematika alergenové imunoterapie měla na kongresu EAACI 2026 tradičně velmi silné zastoupení. Přestože biologická léčba dominovala řadě sekcí, opakovaně zaznívalo, že AIT zůstává jedinou kauzální léčbou alergických onemocnění schopnou dlouhodobě modifikovat průběh nemoci.

Směřování k precizní imunoterapii

Jedním z nejvýraznějších trendů byla snaha identifikovat pacienty s nejvyšší pravděpodobností odpovědi na AIT. Diskutovány byly molekulární diagnostika před zahájením léčby, role komponentové diagnostiky při výběru vhodného alergenu, biomarkery predikující úspěšnost léčby i imunologické markery tolerance. Budoucnost AIT tak nebude založena pouze na identifikaci pozitivního kožního testu nebo specifického IgE, ale na detailním molekulárním fenotypu pacienta. Komponentová diagnostika bude stále důležitější zejména u polysenzibilizovaných pacientů.

Polysenzibilizace: méně alergenů, přesnější indikace

Několik sekcí se věnovalo otázce, jak postupovat u pacientů senzibilizovaných na více pylových alergenů. Převládal názor, že ne každá senzibilizace představuje klinicky významnou alergii, že komponentová diagnostika pomáhá odlišit primární senzibilizaci od zkřížené reaktivity a že cílená léčba dominantního alergenu často přináší lepší výsledky než kombinace většího počtu extraktů. To je významné zejména ve střední Evropě, kde je běžná kombinace alergie na břízu, trávy a pelyněk.

AIT a biologická léčba: vzniká nový léčebný koncept

Pravděpodobně nejdiskutovanější oblastí byla kombinace AIT s biologiky. Nejvíce dat bylo prezentováno pro anti-IgE léčbu (omalizumab), a anti-IL-4/IL-13 léčbu (dupilumab). Za přínosy kombinované léčby lze považovat lepší toleranci iniciační fáze, méně systémových reakcí, možnost léčby vysoce senzibilizovaných pacientů a rychlejší dosažení udržovací dávky. Řada expertů označuje kombinaci biologik a imunoterapie za jednu z nejperspektivnějších oblastí příštích let.

Sublingvální imunoterapie dále posiluje

Sublingvální imunoterapie (SLIT) byla prezentována jako metoda s velmi příznivým bezpečnostním profilem. Nové analýzy potvrzují dlouhodobou účinnost tabletových přípravků, dobrou adherenci při správné edukaci a přetrvávání efektu po ukončení léčby. Velká pozornost byla věnována také otázce, jak zlepšit dlouhodobé dodržování léčby, které zůstává hlavní limitací SLIT v běžné praxi.

Kratší a pohodlnější léčebná schémata

Výzkum se intenzivně zaměřuje na zkrácení doby potřebné k dosažení tolerance. Studovány byly zrychlené protokoly, clusterová schémata, předsezonní a sezonní režimy, jejichž cílem je zvýšit komfort pacienta bez snížení účinnosti.

Nové adjuvanty a rekombinantní alergeny

Významnou část základního výzkumu tvořila nová generace přípravků. Diskutovány byly rekombinantní alergeny, hypoalergenní molekuly, peptidové vakcíny a nové adjuvantní systémy. Tyto technologie by mohly v budoucnu snížit riziko nežádoucích účinků, zkrátit délku léčby a zvýšit účinnost imunoterapie. Zatím však většina z nich zůstává ve fázi klinického vývoje.

Potravinová imunoterapie se přibližuje běžné praxi

Nejvíce informací bylo prezentováno o alergii na arašídy, mléko a vejce. Výsledky ukazují, že kombinace perorální imunoterapie, biologické léčby a pečlivé stratifikace rizika významně zlepšuje bezpečnost léčby. Aktuální situaci lze považovat za přechod od experimentálního přístupu ke standardizovaným léčebným protokolům.

AIT jako prevence progrese alergického onemocnění

Dlouhodobá data opakovaně ukazují, že AIT snižuje riziko rozvoje astmatu u pacientů s alergickou rýmou, omezuje vznik nových senzibilizací a může ovlivnit atopický pochod. Tento preventivní efekt byl opakovaně označován za jednu z největších výhod imunoterapie oproti čistě symptomatické léčbě.

Digitální monitoring pacientů

Novinkou byla řada projektů využívajících mobilní aplikace, elektronické deníky symptomů, pylové předpovědi v reálném čase či nástroje umělé inteligence. Tyto technologie mají pomoci při správné indikaci AIT, monitorování účinnosti a zlepšení adherence.

Nová definice úspěchu AIT

Mění se pohled na cíle léčby. Dříve byla hlavním cílem redukce symptomů. Dnes se stále více diskutuje dlouhodobá imunologická tolerance, prevence progrese onemocnění, snížení potřeby farmakoterapie či možnost dosažení funkční remise alergického onemocnění.

Také v dalších oblastech bylo motto letošního istanbulského kongresu „Vision Zero: Směřování k budoucnosti bez zátěže způsobené alergickými onemocněními a astmatem“ nepřehlédnutelné.

Remise se stává novým cílem léčby těžkého astmatu. Biologická léčba již není vnímána pouze jako prostředek ke snížení počtu exacerbací, ale jako nástroj, který může potenciálně měnit přirozený průběh onemocnění. Zvláštní pozornost byla věnována anti-IL-5, anti-IL-4/IL-13 a anti-TSLP terapiím. O výběru biologické léčby rozhodují biomarkery. Vedle tradičních markerů, jako jsou eozinofilie, FeNO a IgE, se intenzivně diskutovalo využití komplexních biomarkerových panelů umožňujících přesnější výběr biologika.

Umělá inteligence přichází do alergologických ambulancí. Diskutováno bylo využití AI při interpretaci molekulárních profilů, predikci odpovědi na biologickou léčbu, analýze elektronické dokumentace i při monitorování pacientů.

Atopická dermatitida je stále více chápána jako systémové zánětlivé onemocnění spojené s rozvojem dalších atopických manifestací. Nová data podporují časné zahájení cílené léčby s cílem přerušit tzv. atopický pochod. Význam biologik a inhibitorů JAK (Janusových kináz), dále narůstá nejen u dospělých, ale i v pediatrické populaci.

Environmentální alergologie měla na kongresu mimořádně silné zastoupení. Prezentována byla data dokumentující prodlužování pylových sezon, nárůst koncentrací pylů a změny geografického rozšíření alergenních rostlin. Klimatická změna je stále častěji považována za významný determinant budoucí prevalence alergických onemocnění.

Prevence začíná ještě před vznikem alergie. Jedním z nejdůležitějších sdělení kongresu bylo posílení významu primární prevence. Časná expozice potravinovým alergenům, podpora mikrobiální diverzity, omezení zbytečné antibiotické léčby a intervence zaměřené na životní prostředí byly prezentovány jako cesty vedoucí k naplnění vize „Vision Zero”. Prevence se postupně stává stejně důležitou součástí alergologie jako diagnostika a léčba.

Alergologie se tak posouvá od léčby manifestního onemocnění k predikci, prevenci a dosažení remise pomocí precizní medicíny.

Obrázek Chat GPT.