Alergenová imunoterapie letos oslaví 110. výročí od prvního použití této metody. Který z konkrétních inovativních přístupů bude skutečně úspěšný?
Alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou léčbou alergie, která zasahuje podstatu nemoci, měnící imunitní odpověď organizmu. Od první zprávy o jejím použití Noonem v roce 1911 se tato léčba v mnohém zdokonalila, stále se však snažíme o zvýšení její účinnosti a bezpečnosti. Prvním způsobem podávání této léčby byly podkožní injekce a vedle nich si postupně našla místo i aplikace sublingvální. Ta má tu výhodu, že si ji pacient podává sám doma, a nemusí tak opakovaně navštěvovat zdravotnické zařízení.
Inovativní přístupy posledních desetiletí můžeme rozdělit do pěti oblastí. Jedná se o použití
1. biologické léčby současně s podáváním AIT,
2. alergenových peptidů,
3. rekombinantních alergenů,
4. agonistů Toll-like receptorů a dalších adjuvancií,
5. nové cesty aplikace.
1. V současné době máme pro léčbu alergií k dispozici následující biologické léky, které brzdí Th2 buněčnou imunitní odpověď: anti-IgE (omalizumab k léčbě alergického astmatu), anti-IL5 (mepolizumab a reslizumab k léčbě těžkého refrakterního eozinofilního astmatu), anti-IL5Ralfa (bernalizumab k léčbě těžkého refrakterního eozinofilního astmatu) a anti-IL4Ralfa (dupilumab k léčbě středně těžké a těžké atopické dermatitidy, těžkého refrakterního Th2 astmatu a chronické rinosinusitidy s nosními polypy.
Podávání omalizumabu a dupilumabu současně s AIT bylo vyzkoušeno a přineslo nadějné výsledky. Snížil se počet nežádoucích reakcÍ na AIT, a po dupilumabu došlo dokonce k vymizení potravinových alergií. Studie však byly ojedinělé a pro průkaz účinnosti a bezpečnosti kombinace AIT s biologickou léčbou jsou nutné další rozsáhlejší studie.
2. Krátké alergenové peptidy (alergenové fragmenty) byly k AIT použity již před desítkami let. Předpokládalo se, že by mohly vyvolat deleci klonů T buněk specifických pro alergen a vést k toleranci. Studie však zatím takový efekt neprokázaly a léčba peptidy zatím není v klinické praxi používána.
3. V současnosti jsme schopni vyrobit některé hlavní alergeny rekombinantní technologií. Jejich užití při AIT bylo opakovaně vyzkoušeno v různých kombinacích, ale zatím se nejeví být lepším či bezpečnějším než užití klasických alergenových extraktů.
4. Adjuvancia jsou při vakcinaci používána od jejích počátků. Jejich funkcí je aktivace vrozené imunity, která potom zvýší specifickou imunitní odpověď. Zpočátku se používal hydroxid hlinitý či fosfát, emulze oleje nebo mikrokrystalický tyrosin. Později se začaly užívat i složky těla bakterií, například CpG oligonukleotid z Mycobacterium bovis nebo monofosforyl lipid ze Salmonella minnesota.
Užití adjuvancií zesílí a prodlouží účinnost a zvýší bezpečnost AIT a v současnosti je jedním z hlavních trendů ve vývoji nových přípravků pro AIT.
5. Kromě subkutánního a sublingválního podání bylo zatím vyzkoušeno také podání orální, injekční do lymfatické uzliny a epikutánní. I tyto cesty podání ukazují slibnou účinnost. Orální podávání alergenu arašídů – přípravku Palforiza – jako léčba potravinové alergie na arašídy je již léčbou používanou v klinické praxi.
Závěr
Z uvedeného výčtu nových postupů při AIT je patrné, že nadějných cest se ukazuje mnoho, zatím se jich však jen málo dostalo do klinického užívání. Důvodem je částečné zklamání ze spíše nepřesvědčivých výsledků probíhajících klinických programů. Nicméně existuje naděje, že nové, inovativní cesty AIT či jejich kombinace mohou přispět k dosažení účinných, dlouhotrvajících a bezpečných cest modifikace alergické odpovědi.
(van)
Zdroj:
Pfaar O., Creticos P. S., Kleine-Tebbe J. et al. One Hundred Ten Years of Allergen Immunotherapy: A Broad Look Into the Future. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice. Volume 9, Issue 5, 2021, p. 1791–1803. Dostupné na https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2213219821000726?via%3Dihub.
Foto: Pexels.com
