Kongres EAACI 2021 v Krakově se uskutečnil v nové, tzv. hybridní podobě, která se mohla jevit jako rozpačitá, obsah však – v dobrém slova smyslu – překonal formu. Nosným tématem celé akce bylo sladění vědeckého výzkumu a péče o pacienty v alergologii a klinické imunologii.
Za sdělení obecnější platnosti je možno považovat přednášku profesora Canonicy, který poukázal na fakt, že nadešel čas na akceptaci dat ze studií z reálného života, přičemž studií je k dispozici několik typů. Velká množství dat, která je možno z těchto studií získat, by se mohla stát základem registrů. Je zřejmé, že ani v budoucnosti nebude „efficacy“ (účinnost či efekt za ideálních a konstantních podmínek, tedy za podmínek randomizovaných studií) identická s „effectiveness“ (účinností v reálném životě, tedy ve studiích z reálného života).
Klinické studie vs. reálný život
Přednáška Davida Caimmiho nastínila úskalí klinických studií ve vztahu k reálnému životu pacienta. Bylo uvedeno, jak omezující bývá výběr pacientů do randomizovaných studií, např. do studií týkajících se bronchiálního astmatu lze z důvodu četných kritérií zařadit jen přibližně 5 % astmatiků. Bylo zmíněno několik retrospektivních studií zaměřených na pacienty léčené AIT, převážně ve SLIT formě: souhrnně lze konstatovat výrazný pokles symptomatické medikace u alergické rýmy i bronchiálního astmatu u pacientů léčených AIT, i řadu let po ukončení AIT se většina pacientů obešla bez symptomatické medikace, v jedné ze studií to platilo i pro pacienty nad 65 let věku. Dále dr. Caimmi představil studii MaDo, popisující důvody úprav dávkování AIT v běžné praxi. Jsou to především tíže příznaků, alergen zodpovědný za symptomy, přítomnost astmatu či OAS či polyvalentní alergie, co vede k úpravě dávky AIT lékařem, obvykle u jednoho z pěti pacientů. Souhrnně dr. Caimmi uvádí, že data z reálného života umožňují pochopit preference pacienta i zdravotníků při podpoře AIT jako léčby šité na míru.
E-health v praxi
Profesor Bousquet se věnoval tématu aplikace digitálních technologií u respiračních alergií. I přes značnou rozsáhlost této problematiky prezentoval konkrétní projekty: inovativní algoritmus pro AIT u SAR označený IT 2000, který si lze představit jako pyramidu, jejímž základem je anamnéza a prick testy a/nebo vyšetření sIgE, dále nově diagnostiku pomocí CRD a záznamy v e-diáři. Tento komplex má vést ke správně provedené AIT. Zlepšení adherence k léčbě je možné provádět i pomocí tzv. gamifikace (původně termín z marketingu používaný pro zvyšování zájmu o konkrétní věc za pomoci herních principů) – použita byla u bronchiálního astmatu u mladistvých starších 17 let. Dále byl představen systém MASK e-CDSS, což je elektronický rozhodovací podpůrný systém pro management AR založený na využití 68 potenciálních scénářů choroby.
Děti a AIT
I přednáška profesora Vogelberga, věnovaná dětským pacientům a AIT, přináší z reálného života podobné informace, mj. to, že data ukázala, že při léčbě AIT s roztočovým alergenem byla adherence po 3 letech u SCIT 55 % a u SLIT 30 %. Nejlepší adherence u SCIT byla u dětí ve věku 5–11 let, u SLIT u pacientů starších 18 let. Byla zmíněna i studie u dětí mladších 4 let léčených 3 roky SCIT s různými aeroalergeny, včetně švábů. Studii z 58 dětí dokončilo jen 30. AIT zde byla vyhodnocena jako neúspěšná v léčbě astmatu, výsledky byly značně ovlivněny i životním způsobem (studie provedena v Bronxu), infekty, vysokou mírou expozice alergenům a téměř 30% absencí při aplikaci udržovacích dávek AIT.
Potravinové alergie (nejen) na arašídy pod drobnohledem
Problematice potravinových alergií byla věnována řada sdělení, která se převážně týkala alergie na arašídy. Mimo jiné zde zaznělo, že u dětí do 6 let věku je z 93 % původcem anafylaxe potravinová alergie obecně, ve školním věku klesá k 50 %. Arašídy jsou příčinou minimálně čtvrtiny potravinových alergií. K vyvolání anafylaktické reakce stačí v 37 % reakcí jen 1 lžička této potraviny, jiné potraviny vyvolají obvykle menší stupeň reakce i při větším množství. Nárůst hospitalizací (údaj z Velké Británie) dětí ve věku 0–14 let mezi lety 1998 a 2018 z důvodu celkové reakce na arašídy byl 300%. Místem, kde u dětí k anafylaxi nejčastěji dojde, je domácí prostředí. Senzitivitu k arašídům zvyšuje stres i spánková deprivace. Aktuálně se v oblasti AIT jeví k léčbě alergií na arašídy nejslibněji preparát Palforzia ve formě kapslí pro OIT, indikován je dětským pacientům ve věku 4–17 let. K tomuto preparátu již vydaly souhlasné stanovisko jak FDA, tak EMA. Pro preparát Viaskin Peanut Patch Test dosud probíhá řízení EMA. Tyto preparáty by mohly přinést výrazné zlepšení kvality života řadě dětských pacientů.
Jak si stojí AIT proti biologické léčbě
O postavení AIT v éře biologické léčby proběhla debata typu pro & proti mezi profesory Virchowem a Barberem. Auditorium se jak před debatou, tak po ní většinově přihlásilo k podpoře role AIT i v éře biologik. Profesor Virchow zde jako zastánce AIT uvádí, že biologika nefungují proti IgE-mediovaným alergiím a nejsou určena pro léčbu mírné formy bronchiálního astmatu. Dále zmiňuje, že chorobu modifikující efekt biologické léčby se neudrží dlouhodobě, působí jen po dobu aplikace a po dobu poločasu biologika – na rozdíl od AIT, kde efekt přetrvává dlouhodobě, pravděpodobně po celý život. Nelze opomenout ani to, že bezpečnost biologik nepřevládá nad bezpečností AIT, konkrétně SLIT. Lze konstatovat, že efekt AIT a biologické léčby je oboustranně exkluzivní.
Foto: EAACI.org
Shrnutí toho nejzajímavějšího, co zaznělo na Sympoziu společnosti Stallergenes Greer v rámci kongresu EAACI v Krakově 2021, najdete zde.
