Orální imunoterapie představuje účinnou možnost desenzibilizace pacientů s IgE-mediovanou potravinovou alergií. Vedle běžnějších nežádoucích účinků však může být spojena také s rozvojem eozinofilní ezofagitidy. Celkové riziko zůstává nízké, výrazně se však liší podle použitého alergenu.
Eozinofilní ezofagitida jako komplikace OIT
Orální imunoterapie (OIT) je založena na pravidelném podávání postupně navyšovaných dávek potravinového alergenu. Jejím cílem je zvýšit práh reaktivity a snížit riziko závažné reakce při náhodné expozici.
Opakovaný kontakt alergenu se sliznicí trávicího traktu však může u predisponovaných pacientů podpořit Th2-mediovaný zánět jícnu. Výsledkem může být eozinofilní ezofagitida (EoE), chronické imunitně podmíněné onemocnění charakterizované eozinofilní infiltrací sliznice, dysfagií, váznutím sousta a při dlouhodobém průběhu také remodelací a stenózami jícnu.
EoE se objevila přibližně u 2 % léčených
V rámci metaanalýzy dat bylo hodnoceno 13 studií – tři klinické studie, šest kohortových studií, dvě série případů a dvě kazuistiky. Celkem bylo hodnoceno 3 655 pacientů léčených OIT s potravinovými alergeny (arašídy, mléko, ořechový olej, vejce a sezam), u nichž bylo popsáno 89 případů eozinofilní ezofagitidy.
Souhrnná prevalence EoE dosáhla 1,8 % (95% CI 0,87–2,79 %). Většina hodnocených souborů zahrnovala dětské pacienty a diagnóza byla téměř vždy potvrzena endoskopicky s biopsií jícnu.
Výsledky tak potvrzují, že EoE není při OIT častou komplikací. Vzhledem k možným dlouhodobým následkům a nutnosti změnit léčebný postup však zůstává klinicky významná.
Nejnižší riziko bylo zaznamenáno u arašídů
Jedním z nejvýraznějších zjištění byly rozdíly mezi jednotlivými potravinovými alergeny. Při OIT s arašídovými alergeny činila souhrnná prevalence EoE pouze 0,82 %. Podstatně vyšší hodnoty byly zaznamenány při imunoterapii kravským mlékem, kde prevalence dosáhla 6,9 %, a při OIT vejcem, kde činila 9,5 %. Výsledky naznačují, že riziko není dáno pouze samotným principem orální imunoterapie, ale může souviset také s vlastnostmi konkrétního alergenu a s individuální predispozicí pacienta. Interpretaci je nicméně nutné vnímat s opatrností, protože jednotlivé podskupiny se lišily velikostí i designem studií.
Častěji byli postiženi chlapci a muži
Pohlaví bylo dostupné u části pacientů s EoE. Muži tvořili přibližně 74 % případů, přestože v celkové populaci podstupující OIT představovali přibližně 62 % pacientů. Toto rozložení odpovídá známé převaze mužského pohlaví u eozinofilní ezofagitidy obecně. Autoři však upozorňují, že nelze spolehlivě určit, zda jde o nezávislý rizikový faktor, nebo o souvislost s věkem a vyšším výskytem dalších atopických onemocnění u chlapců. U pacientů zařazených do studií byly často přítomny astma, alergická rýma a atopická dermatitida. Právě vícečetná atopická komorbidita může identifikovat populaci s vyšší predispozicí k rozvoji EoE.
Jaké příznaky by měly vzbudit pozornost
Při sledování pacienta na OIT je důležité aktivně pátrat po nově vzniklých nebo postupně se zhoršujících gastrointestinálních obtížích.
Varovné mohou být zejména příznaky jako dysfagie nebo zpomalené polykání, pocit váznutí sousta, bolest při polykání, opakované zvracení, bolesti břicha nebo retrosternální obtíže, refluxní symptomy nereagující na běžná opatření, odmítání jídla či prodlužování doby jídla u menších dětí.
Klinický obraz může být nenápadný. Někteří pacienti své obtíže kompenzují pomalým jedením, nadměrným zapíjením soust nebo vyhýbáním se tuhé stravě. Samotné symptomy diagnózu nepotvrzují, při přetrvávajícím podezření je však namístě gastroenterologické vyšetření s endoskopií a biopsiemi.
Léčba nebyla mezi studiemi jednotná
Nejčastěji používanou léčbou byly inhibitory protonové pumpy. U části pacientů vedlo ke zlepšení také přerušení orální imunoterapie. OIT byla po diagnóze EoE ukončena přibližně u třetiny popsaných pacientů. Méně často byly použity eliminační diety nebo lokálně působící kortikosteroidy. Biologická léčba ani endoskopická dilatace nebyly v zahrnutých studiích hlášeny. Dostupná data naznačují, že některé případy EoE spojené s OIT mohou po ukončení imunoterapie nebo zahájení léčby PPI ustoupit. Vzhledem k nejednotnému sledování a omezenému počtu kontrolních endoskopií však nelze spolehlivě určit dlouhodobé riziko perzistence či recidivy.
Co výsledky znamenají pro klinickou praxi
Před zahájením OIT je vhodné cíleně zhodnotit přítomnost dysfagie, refluxních obtíží, zvracení a dalších symptomů, které by mohly upozorňovat na již existující EoE. Zvláštní pozornost si zaslouží pacienti s vícečetnou atopickou komorbiditou a pacienti podstupující OIT mlékem nebo vejcem.
Během léčby by měly být gastrointestinální obtíže pravidelnou součástí kontroly. Přetrvávající nebo progresivní symptomy není vhodné automaticky považovat za běžný nežádoucí účinek OIT. Mohou být prvním projevem eozinofilního zánětu jícnu.
Rozvoj EoE současně nemusí vždy automaticky znamenat definitivní ukončení imunoterapie. Rozhodnutí by mělo vycházet ze závažnosti příznaků, endoskopického a histologického nálezu, odpovědi na léčbu i očekávaného přínosu OIT pro konkrétního pacienta. Optimální je společný postup alergologa a gastroenterologa.
Zdroj: Khalaf R et al. Eosinophilic Esophagitis following Oral Immunotherapy: A Systematic Review and Meta-Analysis. International Archives of Allergy and Immunology, 2026.
Obrázek: ChatGPT
