Tradiční setkání českých a slovenských alergologů a imunologů v Praze se v roce 2020 kvůli pandemii covidu-19 konalo jen virtuálně. S o to větším zájmem se ho v Praze ve dnech 5.–8. 10. 2022 prezenčně zúčastnila celá řada lékařů, sester a vědeckých i laboratorních pracovníků.
Úvod
Rozsáhlý program XXXIX. sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů s mezinárodní účastí nabídl množství zajímavých přednášek v paralelně probíhajících sekcích a nechyběla firemní sympozia ani posterová část. Motto sjezdu „Alergologie a imunologie – éra po covidu-19“ bylo zpracováno v různých aspektech oboru. Bohatý program zahrnoval širokou tematiku alergologie, angioedémů a oblasti imunologie od neuroimunologie přes imunodeficience a autoimunitní poruchy až po reprodukční imunologii a další. Vítána byla i sekce sester a laborantů. V konferenčních prostorách nedalekého hotelu proběhl v sobotu také postgraduální kurz na téma biologická léčba. Řada přednášek byla nahrávána a bude možné je zhlédnout později.
Ze čtvrtečního dopoledního bloku „Alergie, epidemiologie, pylové senzibilizace“ určitě stojí za zmínku přednáška MUDr. Pešáka s názvem „Alergie na konopí“. Uvedl historické, socioekonomické i aktuální léčebné aspekty užívání konopí a přehled jeho alergenů. Z diagnostických nástrojů lze využít sIgE se specificitou 32 % a senzitivitou 82 %, SPT nebo BAT, z dostupných metod například i multiplexovou metodu Alex2 s možností vyšetření extraktového IgE i nespecifického lipidy transferujícího proteinu (Can s 3). Zajímavým se stává cannabis–fruit–vegetable syndrom. Nejčastěji souvisejícím alergenem (v 85 %) je lipidy transferující protein hroznového vína (Vit v 1), broskve (Pru p 3) a jablka (Mal d 3). Projevy orálního alergického syndromu trpí 45 % pacientů přecitlivělých na konopí a až 71 % pacientů reaguje na konopí anafylaxí.
Závažnost potravinových alergií si žádá nové přístupy
Odpolední sekci „Potravinová alergie“ zahájila prezentace MUDr. Bělohlávkové „Molekulární diagnostika v potravinové alergii“. Do letošního roku bylo identifikováno více než 3200 alergenních molekul. Narůstající prevalence a závažnost potravinové alergie vedou k potřebě identifikace příčinných molekul (PAMD = precision allergy molecular diagnostic), což umožňuje stratifikovat míru rizika podle závažnosti reakce. Na významnosti nabývá například profilin, který byl dříve považován za méně klinicky významný. Může vyvolat lokální projevy orálního alergického syndromu, ale i závažné anafylaktické reakce. Zdrojem je zejména ovoce a zelenina, alergen Cuc m 2 figuruje jako marker alergie na potravinové profiliny. Značným přínosem molekulární diagnostiky se ukazuje možnost predikce klinicky relevantní alergie na arašídy, stromové ořechy (kešu, lískový ořech) a semena (sezam).
Prof. Šedivá s přednáškou „Komplexní problematika SCID“ otevřela blok imunodeficiencí. Zdůraznila důležitost screeningu SCID, jeho zavedení v praxi a postupy v případě pozitivity. Prof. Litzman následně uvedl aspekty selektivního IgA deficitu v prezentaci „Je selektivní deficit IgA bezvýznamným laboratorním nálezem?“. Většina jedinců s IgAD je asymptomatických. Na základě studií je ale prevalence autoimunitních chorob u IgAD odhadována na 32 % s významnou asociací u SLE, hypertyreózy, hypotyreózy, IBD a dalších. Naopak na základě metaanalýzy 25 studií z roku 2020 se celiakie vyskytuje u 5,12 % osob s IgAD.
V rámci firemního sympozia společnosti Stallergenes Greer s názvem „Nové horizonty v léčbě alergie na roztoče“ zazněla úvodní přednáška prof. Jeseňáka s důrazem na včasné zahájení AIT nejen jako léčebné, ale i preventivní modality. V následujících dvou prezentacích MUDr. Šrotové a MUDr. Nevrlky byla uvedena klinická i real world data týkající se v ČR nově zaváděné roztočové tabletové formy SLIT.
Žhavé téma alergie na hmyz
V úvodní přednášce doktora Cerpese zazněly zkušenosti se zrychlenými protokoly AIT, duální imunoterapií a také videoukázka expozičního testu z pracoviště ve Štýrském Hradci (Grazu).
Prof. Kozák přiblížil komplexní problematiku mastocytózy a připomněl nutnost mezioborové spolupráce v přednášce „Systémová mastocytóza – společná diagnóza pro alergologa i hematologa“.
Zkušenosti s AIT u dětí, včetně těch čtyřletých, uvedla MUDr. Petrovičová z Martina v prezentaci „Alergia na blanokrídly hmyz u detí – nikdy nie je príliš skoro na liečbu“.
Závěr
Letošní ročník kongresu nabídl široké spektrum přednášek z oblastí výzkumu i klinické praxe a budeme se těšit na další.
TIP:
Četli jste pozorně? Otestujte se 60vteřinovém kvízu.
Foto: archiv
