Zavedení farmakoterapie, kdy určitý medikament léčil určitou nemoc, znamenalo průlom v medicíně. Zapomnělo se však na jednu důležitou věc, bez které si dnes skutečně úspěšnou terapii už ani nelze představit.
Úvod
V 18. století došlo v medicíně k přelomové situaci – konkrétní lék byl určen k léčbě dané nemoci, ovšem bez ohledu na individualitu pacienta.
Teprve koncept genotypů, endotypů a fenotypů nicméně poskytl potřebné nástroje pro pochopení faktu, že odezvu na léčbu ovlivňují také vlastnosti jednotlivce. Tím byl položen základ tzv. personalizované (precizní) medicíny (PM).
Onkologie v roli pionýrů
Tento přístup se začal aplikovat nejprve v onkologii a postupně se rozšířil i do dalších oborů. Při léčbě alergií a astmatu byla prvním představitelem PM alergenová imunoterapie (AIT), která byla poprvé použita v roce 1911. Za více než století tato léčba urazila velký kus cesty, od primitivních začátků k vědecky podloženým postupům.
Tři základní klíče k úspěchu AIT
Pro úspěch PM je nutné znát molekulární mechanizmus onemocnění, mít dobré nástroje pro přesnou diagnostiku a také léčbu blokující mechanizmy nemoci. A přesně takové možnosti současné poznatky v alergologii mají.
Pro diagnostiku alergií jsou kromě prick testů, které dnes provádíme se standardizovanými alergeny, k dispozici i laboratorní testy: stanovení specifického IgE proti purifikovaným nebo rekombinantním alergenům a v poslední době i molekulární diagnostika – stanovení specifického IgE proti jednotlivým molekulám alergenů.
Tato metoda se dnes nazývá precision allergy molecular diagnostic applications (PAMD) nebo také komponentová či molekulární diagnostika. Interpretace výsledků vyžaduje velkou zkušenost lékaře, a některé systémy proto nabízejí při vyhodnocování výsledků pomoc počítače. Metoda napomáhá určit reaktivitu proti hlavním a zkříženě reagujícím molekulám alergenů, čímž hraje důležitou roli i při správné volbě AIT.
K neopomenutelným aspektům úspěšné PM patří také zohlednění a nasazení adekvátní terapie dalších přítomných léčitelných komorbidit pacienta. U astmatu to je alergická či nealergická rýma, chronická rinosinusitida, dysfunkce hlasivek, dysfunkční dýchání, gastroezofageální refluxní onemocnění, obezita, obstrukční spánková apnoe a úzkostně depresivní porucha.
Novinka v podobě 4 omics
K přesné diagnostice přispívají v posledních letech i rozvíjející se poznatky tzv. „omics“.
Poprvé byl tento pojem použit po poznání kompletní nukleotidové sekvence organizmu – genomics. Postupně se přidávaly informace o kompletním složení proteinů v organizmu – proteomics, o změnách genové aktivity jako odpovědi na metabolity – metabolomics – a multidimenzionální molekulární analýza vydechovaného vzduchu – breathomics. Tyto poznatky jsou v alergologii zatím spíše v počátcích, v některých případech ale již pomáhají určit typ astmatu a předpokládanou odpověď na léčbu.
Precizní AIT ve světle dnešních dnů
Podmínkami úspěchu personalizované AIT jsou aktuálně detailní anamnéza,
kožní testy, stanovení sérového specifického IgE, případně komponentová diagnostika.
K dosud ne plně validovaným patří test aktivace bazofilů, cytologie sekretu nosní sliznice a nosní provokační test. K metodám budoucnosti lze řadit zohlednění genetických, fenotypických a psychologických rysů pacienta a jeho proteomiku, epigenomiku, metabolomiku a breatholomiku jakožto nápomocné prostředky k prediktivní reakci na léčbu.
Zdroj: Incovaria C., Al-Ahmad M., Ansotegui I. J. et al. Personalized medicine for allergy treatment: Allergen immunotherapy still a unique and unmatched model Allergy, 2021; 76: 1041–1052. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32869882/.
Foto: Pexels.com
