TELEMEDICÍNA aneb Desenzibilizace v „době covidové“

13. července 2020 | Novinky

V posledních letech se ke „stádu telat“, jako je například telefon, televize, teleshopping a telepatie, přidala i telemedicína.

MUDr. Martin Jelínek, alergologická ambulance, AKI, s. r. o., Brno

Jak to již v medicíně u nových věcí někdy bývá, do klinické praxe pronikala telemedicína vskutku pomalu. Nelze se tomu ani moc divit, když po nás chce propojit naše medicínské vědomosti s cizokrajným světem počítačů a techniky. Sedávala si potichoučku ve svém koutku a nikoho z nás lékařů nerušila svojí přítomností.

Nástup infekce covid-19 v ČR

Když 1. 3. 2020 do České republiky přišla (v podobě prvních tří vlaštovek) „doba covidová“, nikdo z nás netušil, jaké události budou následovat. Situace však nabrala rychlý spád a za několik týdnů na řadu z nás tvrdě dopadl nedostatek ochranných pomůcek. Z bezpečnostních důvodů jsme museli čelit nepříjemné otázce: „Co dál?“

Telemedicína aktuálnější víc než kdy jindy

Úplné zavření ambulancí by nepomohlo ani pacientům, ani nám. Právě tehdy většina z nás poprvé začala pátrat po možnostech, jak vyšetřit pacienta bez jeho tělesné přítomnosti. Začali jsme hledat telemedicínu.

Nápomocný kód 27022

První krůčky telemedicíny byly neohrabané, ale záhy nám pomocnou hůlku podaly zdravotní pojišťovny, které přislíbily proplácet i distanční vyšetření pod kódem 27022. Během chvíle se lékaři v situaci zorientovali a našli si tu z možností, která jim nejlépe vyhovovala. Péče o pacienty pokračovala nadále v kvalitní podobě.

AIT a konkrétní praxe aneb Jak to vypadalo u nás

Během této doby se zvýraznila výhodnost některých typů léčby nad jinými. V mé alergologické praxi se to týkalo především desenzibilizační terapie.
Potíže se objevily u pacientů se subkutánním typem AIT. U pacientů se SCIT, která neumožňuje delší odklad, případně u těch, kteří již neměli časovou rezervu před aplikací další dávky, jsme museli vakcínu předčasně ukončit. U ostatních pacientů se SCIT jsme aplikaci další dávky odložili na dobu po zklidnění situace. Bez ochranných pomůcek jsme nebyli schopni zajistit podmínky pro bezpečnou aplikaci, natožpak pro půlhodinové čekání v čekárně po vpichu.

Iniciace pacienta do terapie „na dálku“

Sublingvální desenzibilizace se tedy v tomto ohledu ukázala nejen jako komfortnější, ale její průběh nebyl „dobou covidovou“ nikterak ovlivněn. Pacienti si svoji SLIT užívali bezpečně doma. Zvláštní situací byla iniciace nových pacientů. Obecně preferuji tabletovou formu desenzibilizace, ale SPC doporučují první tabletu podávat pod dozorem lékaře. Tento dozor ale není vyžadován u SLIT v podobě roztoku, což v dané situaci znamenalo významnou výhodu.
Sublingvální forma desenzibilizace je obecně považována za velmi bezpečnou. V případě, že by někdo z pacientů měl nějaké potíže, jsme byli připraveni situaci zvládnout pomocí telemedicíny. Ta nám umožňuje se spoléhat nejen na subjektivní popis od pacienta, ale pomocí zaslání fotek či videohovoru je možné objektivně zhodnotit projevy.

Takže jak konkrétně na tu telemedicínu?

Asi nejsnadněji (ale ne nejlevněji) lze používat klasický telefon k běžnému volání. Všechny chytré telefony s předním fotoaparátem mají v sobě vestavěnu možnost videohovoru. Jak běžné volání, tak videohovory jsou v ČR dobře zabezpečené.

Pro přenos fotek a textu lze použít e-mail. Ten ale sám o sobě obvykle není zabezpečen jinak než přístupovým heslem, a tudíž představuje bezpečnostní riziko úniku citlivých informací. E-mailem posílejte výhradně soubory v podobě archivu (např. ZIP nebo RAR), které zabezpečíte silným heslem, jež pacientovi sdělíte jinou cestou (např. telefonem nebo SMS). V nezabezpečené části e-mailu nikdy neposílejte žádné citlivé údaje.

Většina mladých lidí má ve svém mobilu nainstalovánu alespoň některou bezplatnou komunikační aplikaci: Messenger, WhatsApp, Viber, … Berte ale na vědomí, že ne všechny z nich jsou adekvátně zabezpečené.

Messenger je na tom bezpečnostně podobně jako e-mail, takže jej k tomuto účelu nedoporučuji. WhatsApp i Viber mají oproti Messengeru zabezpečení v podobě end-to-end encryption, a představují tak lepší alternativu. Výhodou Viberu je, že umožňuje i automatické smazání zprávy po přečtení (což WhatsApp zatím neumí), takže pokud dojde někdy v budoucnu k prolomení bezpečnosti, hacker již v telefonu/počítači nic nenajde. Výhodou WhatsAppu je, že ani v průběhu komunikace neskladuje nic na svých serverech, ale data jsou výhradně jen u vás a u pacienta.

Nejbezpečnější formou je zakoupení licence k některému profesionálnímu komunikačnímu programu určenému k užití ve zdravotnictví. Potíž ale obvykle bývá v tom, že ani lékař, ani pacient s ním nemají zkušenost a řada z nich vyžaduje buď instalaci dodatečného softwaru do počítače, nebo alespoň registraci, což situaci znesnadňuje. Hlavním problémem u profesionálních komunikačních programů je vysoká cena a také fakt, že jejich pořízení není tak jednoduché jako u ostatních variant.

Můj „tele“ závěr

Telemedicína postupně nabývá na významu a rozšiřuje své možnosti. Alergologické ambulance mají v tomto případě smůlu/štěstí, že valná část našich pacientů jsou mladí lidé, kteří jsou obecně velmi dobře sžiti s technikou a kteří po nás budou telemedicínu vyžadovat. Zejména poté, když její ovoce již někde okusí. Současná situace s infekcí covid-19 její nástup podle mého názoru významně urychlí a může být právě tímto ovocem.

Autorem článku je:
MUDr. Martin Jelínek

Působí v alergologické a imunologické ambulanci HORNMED v Brně jako alergolog. Je velkým příznivcem telemedicíny a mimo jiné pro vás připravuje recenze na technologické vychytávky v oblasti alergologie.

Reklama

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky