Kazuistika: Použití ß-blokátoru a ACE inhibitoru spolu s AIT – kdy ano a kdy ne?

17. listopadu 2021 | Kazuistiky

Při léčbě alergenovou imunoterapií (AIT) a zároveň beta-blokátory pacientům sice anafylaktická reakce nehrozí častěji než při samotné AIT, ale průběh anafylaxe je závažnější a často nereaguje na léčbu. Kdy má být léčba AIT ukončena, pokud vůbec? Univerzální návod neexistuje.

MUDr. Zuzana Vančíková, VFN Praha

Kazuistika

75letá pacientka užívala alergenovou imunoterapii (AIT) pro celoroční alergické obtíže a astma. Účinek byl výborný. Po 3 a 5 letech zkoušela AIT přerušit, příznaky alergie se však vrátily a významně zhoršovaly kvalitu jejího života, a proto se k AIT vždy vrátila. Při kontrole u alergologa však uvedla, že již 9 měsíců užívá pro hypertenzi beta-blokátor a ACE inhibitor. Je pokračování v AIT za této situace bezpečné? Má antihypertenzní medikaci 1–3 dny před podáním AIT vysazovat? Nebo má AIT ukončit?

Názor odborníka

Rozhodnutí není jednoduché. Během AIT se alergická reakce až anafylaxe vždy může vyskytnout. Nejvyšší riziko je v počátku léčby, ale může se objevit i během léčby udržovací.

V rámci terapie beta-blokátory sice není anafylaxe častější, avšak její průběh je závažnější a často je refrakterní na léčbu.

Beta-blokátory mohou maskovat kardiální příznaky anafylaxe a snižují efekt epinefrinu. Podávání beta-blokátoru nebo ACE inhibitorů však u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním snižuje jejich mortalitu a prodlužuje délku života. Při plánování AIT musí být vždy zvážen přínos a rizika AIT a případného vysazení antihypertenzní medikace. Pacientovi musí být rizika pečlivě vysvětlena, rozhodnutí je individuální.

ACE inhibitory průběh anafylaxe zhoršují tím, že blokují endogenní kompenzační reakce (zvýšenou sekreci angiotenzin konvertujících enzymů) a brání degradaci kininů, které se během anafylaxe tvoří. Riziko závažnějšího průběhu anafylaxe při užívání ACE inhibitorů bylo prokázáno při AIT hmyzími jedy, o ostatních AIT však takové údaje nemáme.  

Naše 75letá pacientka má 4 rizikové faktory pro zhoršený průběh eventuální anafylaktické reakce:

  1. věk,
  2. kardiovaskulární onemocnění,
  3. užívání beta-blokátoru,
  4. užívání ACE inhibitoru.

Závěr

Tyto 4 faktory u ní významně zvyšují riziko závažného průběhu anafylaxe a nedostatečné odpovědi na léčbu. Odpověď na úvodní otázku není černobílá, rizika a přínos musí být s pacientkou pečlivě probrány. Podle zkušeností autorů by však doporučili AIT za této situace ukončit.

Zdroj: Demain G. J. FAAAI. B-blocker and ACE inhibitor use with allergy immunotherapy. American Academy of Allergy Asthma and Immunology. 12. 9. 2021. Dostupné na https://www.aaaai.org/allergist-resources/ask-the-expert/answers/old-ask-the-experts/ace.

Foto: Pixabay.com

Autorem článku je:
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze postupně zastávala na několika odborných pracovištích pozice od sekundární lékařky přes vedoucí oddělení a odbornou asistentku až po primariát dětského oddělení nemocnice v Hořovicích. Má atestaci v oboru pediatrie, alergologie a klinická imunologie, tuberkulóza a respirační nemoci a dětská pneumologie. V roce 2001 úspěšně obhájila kandidátskou dizertační práci s názvem Ontogenetický vývoj slizniční imunity a její vztah k některým imunopatologickým stavům. Absolvovala řadu odborných stáží u nás i v zahraničí; pravidelně publikuje v domácích i zahraničních časopisech, je autorkou a spoluautorkou několika monografií, mnoho let učila a přednášela na 2. a 1. LF a PřF UK v Praze, aktuálně přednáší pro IPVZ a na domácích i zahraničních odborných konferencích. Specializuje se na alergologii a klinickou imunologii a respirační onemocnění především u dětí. V současnosti pracuje v ambulanci v Praze 13 a Praze 8.

Reklama

Newsletter

Video

Načítání...

Užitečné odkazy

Štítky